V části technologického trhu se místo zkracování pracovního týdne prosazuje opačný trend. Startupy navázané na umělou inteligenci znovu přijímají režim 996, tedy práci od devíti ráno do devíti večer šest dní v týdnu. Model spojený především s čínským technologickým byznysem se tak objevuje i ve Spojených státech a mění nároky firem na zaměstnance i tempo, v němž se soutěží o investice a zákazníky.
Režim 996 znamená až 72 odpracovaných hodin týdně. Zatímco ještě v nedávných letech technologické firmy lákaly lidi na práci z domova, pružnou pracovní dobu nebo velmi volné nastavení dovolené, část startupového prostředí se vrací k představě, že firma má mít přednost téměř před vším ostatním. V praxi se to promítá i do náboru, kdy se dlouhé pracovní týdny neberou jako výjimka před termínem, ale jako běžná součást firemní kultury.
Pojem 996 se rozšířil hlavně v Číně, kde se stal symbolem mimořádně tvrdého pracovního režimu v technologických společnostech. V době rychlého růstu internetových firem byly dlouhé hodiny v kanceláři vydávány za důkaz ambicí a loajality. Takový přístup veřejně obhajovali i známí podnikatelé včetně zakladatele Alibaby Jacka My nebo zakladatele JD.com Richarda Liua.
Postupně se ale ukázala i druhá strana tohoto modelu. Zaměstnanci upozorňovali na vyčerpání, dlouhodobé přetížení i faktický rozpad soukromého života. V čínském prostředí se proti 996 zvedl odpor a soudy později potvrdily, že takto nastavená pracovní doba není v souladu se zákonem. Mohlo se zdát, že jde o relikt jedné mimořádně tvrdé fáze technologického boomu. Jenže tlak na rychlost a výkon mezitím dostal nové palivo.
Závod o AI zvyšuje tlak na výkon i nábor
V Silicon Valley získal tento model nový prostor se závodem o dominanci v umělé inteligenci. Mladé firmy se snaží v krátkém čase vyvinout produkty, získat kapitál, přivést zákazníky a odlišit se od konkurence, která často staví na velmi podobných technologiích. V takovém prostředí může i rozdíl několika měsíců rozhodnout, zda startup přitáhne další investici, nebo zůstane bez financování.
Právě proto se vysoké pracovní nasazení znovu prezentuje jako konkurenční výhoda. Silicon Valley má navíc dlouhodobě zakořeněnou představu, že mimořádné výsledky vyžadují i mimořádné osobní oběti. Současná vlna kolem generativní umělé inteligence tento přístup jen posílila. Tam, kde se dříve mluvilo hlavně o flexibilitě, se nyní znovu zdůrazňuje ochota pracovat výrazně nad standard.
Důležitou roli hraje i změna na trhu práce. Po pandemii měli kvalifikovaní odborníci v technologiích velmi silnou vyjednávací pozici a firmy jim nabízely stále lepší podmínky. Nástup generativní AI, spolu s propouštěním v technologickém sektoru, ale část této výhody oslabil. Některé úkoly dnes zvládají automatizované nástroje a zaměstnavatelé mají širší výběr kandidátů. To mění poměr sil při vyjednávání o podmínkách práce.
Ekonomický dopad je zřejmý i uvnitř samotných firem. Delší pracovní doba může krátkodobě zvýšit tempo vývoje a posílit šanci, že firma stihne uvést produkt na trh dřív než konkurence. Současně ale roste riziko vyhoření, vyšší fluktuace a nákladů spojených s náborem a udržením lidí. U startupů, které stojí na úzkém týmu specialistů, může být ztráta klíčových zaměstnanců finančně velmi drahá.
Dobrovolné nasazení, nebo nový tlak na kariéru
Část amerických startupů už velmi dlouhé pracovní týdny neskrývá a otevřeně je popisuje jako součást své identity. Pro některé uchazeče to nemusí být odrazující, zejména pokud jde o možnost podílet se na rychle rostoucí firmě, získat podíl na jejím úspěchu a v případě průlomu i mimořádnou finanční odměnu. Právě tato vyhlídka může ospravedlňovat pracovní režim, který by byl jinde obtížně přijatelný.
Rozdíl je ale v tom, zda jde o svobodné rozhodnutí vysoce placeného specialisty, nebo o prostředí, v němž se práce do noci stává nepsanou podmínkou pro přijetí či další kariérní postup. Pro zaměstnance to znamená vyšší příjmový potenciál, ale zároveň i větší osobní riziko. Pro firmy a investory pak 996 není jen kulturní symbol, ale i ekonomická sázka na to, že extrémní tempo přinese rychlejší růst než náklady, které takový model nevyhnutelně vytváří.
Debata o režimu 996 tak není jen sporem o pracovní morálku. Ve skutečnosti jde o otázku, jakou cenu má růst v odvětví, kde rychlost rozhoduje o valuaci, přístupu ke kapitálu i přežití firmy. Právě v tom spočívá jeho význam i pro širší pracovní trh: pokud se podobné nastavení v nejrychleji rostoucí části technologického byznysu udrží, může postupně měnit očekávání zaměstnavatelů i zaměstnanců daleko za hranicemi samotných AI startupů.
