Asijské akciové trhy ve středu navázaly na výprodej v USA a pod největší tlak se znovu dostaly technologické firmy. Investoři reagovali na růst výnosů amerických státních dluhopisů, dražší ropu a přetrvávající inflační obavy, které zvyšují náklady financování zejména u společností silně investujících do umělé inteligence a čipové infrastruktury.

Náladu na trzích zhoršuje i pokračující napětí na Blízkém východě. Vyhlídky na dohodu, která by vedla k obnovení provozu v Hormuzském průlivu, slábnou. Jde o klíčovou námořní trasu pro přepravu ropy, takže obchodníci do cen znovu promítají riziko delšího omezení dodávek. To tlačí vzhůru ceny ropy i očekávání další inflace.

Právě inflace a s ní spojený růst tržních sazeb dopadají citelně na technologický sektor. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu v úterý vystoupal nejvýše od června 2007, tedy z doby před globální finanční krizí. Také výnos desetiletého amerického dluhopisu je výše než před prvními americko-izraelskými údery na Írán na konci února. Vyšší potřeba financování americké vlády a silná vlna firemních emisí podle trhu tlak na výnosy ještě zesilují.

Pro firmy, které v posledních letech masivně utrácely za datová centra, čipy a AI infrastrukturu, to znamená citelné zdražení kapitálu. Analytici upozorňují, že právě podniky s vyšším zadlužením jsou nyní na pohyb dlouhodobých výnosů výrazně citlivější. Z pohledu firemních financí to otevírá otázku, zda tempo kapitálových výdajů v AI segmentu zůstane udržitelné i při dražším dluhu.

Na Wall Street se to projevilo prudkým poklesem velkých technologických a polovodičových společností. Akcie firem Nvidia, Intel, Micron a Broadcom výrazně oslabily a stáhly dolů indexy Nasdaq i S&P 500. Tím se přerušilo nedávné zotavení sektoru po slabém červenci.

V Asii byl propad ještě viditelnější. Jihokorejský index Kospi, který patřil k hlavním symbolům růstu akcií spojených s AI, ztratil více než pět procent. Výrazně oslabily především čipové společnosti SK hynix a Samsung, jejichž akcie se propadly nejméně o sedm procent. Tokijská burza odepsala přes dvě procenta, přičemž Kioxia ztrácela zhruba deset procent a pod tlakem byl i investiční gigant SoftBank.

Pokles zasáhl i další regionální trhy. Více než jedno procento odepsaly burzy v Šanghaji, Tchaj-peji a Manile, ztráty se objevily také v Hongkongu, Sydney, Singapuru a Jakartě. Trh tak dává najevo, že nejde jen o krátkodobou nervozitu kolem několika titulů, ale o širší přecenění rizika v prostředí dražších peněz.

Ropa udržuje tlak na inflaci i sazby

Oba hlavní ropné kontrakty ve středu přidávaly více než jedno procento a severomořský Brent se držel kolem 92 dolarů za barel. Důvodem je mimo jiné slábnoucí naděje na rychlé uklidnění situace na Blízkém východě poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že neprodlouží šedesátidenní příměří. Ačkoli se v předchozích dnech objevovaly signály o pozitivních rozhovorech, trh nyní více zohledňuje možnost delší blokády a vyšších cen energií.

Pro investory je podstatné, že dražší ropa může prodloužit inflační tlaky v celé ekonomice. Pokud by se ceny energií udržely zvýšené delší dobu, zesílí tlak na americkou centrální banku Fed, aby držela přísnější měnovou politiku, případně sazby dále zvýšila. To by znamenalo další zhoršení podmínek pro firmy závislé na levném financování.

Trhy proto sledují i nejbližší signály z americké centrální banky. Pozornost se obrací k zápisu z posledního měnového zasedání Fedu, který má být zveřejněn ve středu, i k setkání centrálních bankéřů a ministrů financí v Jackson Hole ve Wyomingu později tento měsíc. Právě odtud mohou přijít nové indicie, jak americká měnová autorita vyhodnocuje kombinaci vyšší inflace, dražší energie a rostoucích nákladů dluhu.

Pro akciové trhy je zatím výsledek zřejmý: čím déle zůstanou výnosy vysoko a ropa drahá, tím silnější bude tlak na ocenění technologických firem, které stojí na vysokých investicích a levném kapitálu. Nejistota se tak z finančních trhů přelévá přímo do úvah o budoucích výdajích firem a udržitelnosti současné AI investiční vlny.