Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo ke Krajskému soudu v Brně obžalobu v kauze darování bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti z března 2025. Případ, který se týká daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun, znovu otevírá otázku, jak stát nakládá s majetkem nejasného původu a jaké finanční i reputační riziko z toho může vzniknout pro veřejné instituce.

Obžaloba směřuje na bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela, advokáta Kárima Titze a Tomáše Jiřikovského, kterému darované bitcoiny patřily. Blažek i další obžalovaní vinu odmítají. Podle státního zastupitelství se část obvinění týká legalizace výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a s následným darováním bitcoinů státu.

Právě ekonomický rozměr celé věci je mimořádný. Jiřikovskému je kladeno za vinu provozování darknetového tržiště, na němž se uskutečnilo větší množství obchodů s omamnými a psychotropními látkami, a také legalizace výnosů z trestné činnosti. Hrozí mu až 20 let vězení. U dalších obžalovaných žalobci pracují nejen s tresty odnětí svobody, ale i s vysokými peněžitými sankcemi, což ukazuje, že vedle trestněprávní roviny je ve středu případu také pohyb majetku a odpovědnost za jeho převod a zpeněžení.

Kauza naplno propukla loni v květnu a stála Pavla Blažka ministerskou funkci. Podle dosavadních informací daroval Tomáš Jiřikovský po propuštění z trestu státu část nezabavených bitcoinů, které měly údajně pocházet z trestné činnosti, zatímco zbytek si měl ponechat. Ministerstvo spravedlnosti následně darované bitcoiny prodávalo v aukcích. Právě tento postup se stal jedním z hlavních problémů celé aféry, protože vyvolal pochybnosti nejen o původu majetku, ale i o tom, zda stát při jeho převzetí a prodeji postupoval dostatečně obezřetně.

Po sílící kritice Blažek podal demisi a pozastavil členství v ODS. Dne 10. června jej ve funkci nahradila ministryně Eva Decroix. Politický dopad případu je zřejmý, z pohledu ekonomického zpravodajství je ale ještě podstatnější signál směrem ke státním institucím: i mimo standardní veřejné zakázky nebo správu rozpočtu může vzniknout vysoké riziko, pokud úřad přijímá a prodává aktiva se sporným původem.

Vrchní státní zástupce Radim Dragoun uvedl, že dalším dvěma obviněným je kladeno za vinu, že se podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a s darováním bitcoinů ministerstvu, přičemž měli úmyslně porušit povinnosti úředních osob. Blažkovi a Daňhelovi tak podle obžaloby hrozí trest odnětí svobody v délce 6,5 roku a milionové peněžité tresty. Advokátu Titzovi je kladeno za vinu, že tuto legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval. V jeho případě žalobce zmínil navrhovaný trest osm let vězení a peněžitý trest v desítkách milionů korun.

Případ tak přesahuje osobní odpovědnost jednotlivých aktérů. Ukazuje, jak složité může být pro veřejný sektor nakládání s digitálními aktivy, pokud je provází pochybnosti o jejich původu. Vedle možných trestů se tím otevírá i širší debata o interních kontrolách, právním posuzování mimořádných darů a o tom, jak má stát chránit vlastní důvěryhodnost při správě majetku s potenciální vazbou na trestnou činnost.

Další vývoj bude nyní na Krajském soudu v Brně. Pokud by v případě Pavla Blažka padl pravomocný odsuzující rozsudek spojený s vězením, šlo by podle původního textu o prvního polistopadového člena vlády, který by v souvislosti s výkonem funkce skončil za mřížemi. Už nyní ale kauza představuje varování, že i zdánlivě mimořádný finanční přínos pro stát může ve výsledku přinést závažné právní spory, reputační ztrátu a otázky nad odpovědným hospodařením.