Africké země by podle ghanského poslance Kingsleyho Agyemanga měly vytvořit zvláštní, zákonem chráněné fondy na řízení povodňových rizik. Návrh přichází v době, kdy západní Afrika znovu čelí ničivým záplavám, které vedle ztrát na životech přinášejí také škody na infrastruktuře, majetku domácností a ekonomické aktivitě.
Poslanec za obvod Abuakwa South v Ghaně uvedl v rozhovoru pro BBC Focus on Africa, že vlády na kontinentu často disponují systémy včasného varování, ale chybějí jim peníze a potřebná koordinace, aby dokázaly zasáhnout ještě před příchodem katastrofy. Právě způsob financování podle něj brání tomu, aby se varování proměnila v konkrétní preventivní kroky.
Agyemang prosazuje integrovaný model, do něhož by plynuly prostředky ze státních rozpočtů, výnosů z nerostných surovin, firemních daní, zvláštních odvodů i od rozvojových partnerů. Takto vytvořené rezervy by podle něj umožnily financovat prevenci, připravenost i odolnost vůči stále častějším záplavám. Peníze by mohly směřovat například do odvodňovacích projektů, protipovodňové infrastruktury, krizové reakce a dalších opatření, která snižují budoucí škody.
Ekonomický význam podobného nástroje je podle něj zásadní. Místo opakované závislosti na mimořádných darech po katastrofách by státy měly vytvářet vlastní finanční polštář a snižovat rozpočtové šoky, které po povodních dopadají na veřejné finance. Agyemang, který se dlouhodobě věnuje pojišťovnictví a řízení rizik, zároveň upozornil, že prevence by neměla být chápána jen jako nouzové opatření, ale jako investice s přímým dopadem na ochranu majetku, podnikání a základních veřejných služeb.
Zákonná ochrana má zabránit odklonu peněz jinam
Podle ghanského poslance by fondy měly vzniknout přímo na základě legislativy a být oddělené od jiných rozpočtových kapitol, aby vlády nemohly prostředky převádět na jiné priority. Právě zákonné ukotvení považuje za klíčové pro dlouhodobou udržitelnost celého systému. Bez něj podle něj hrozí, že peníze určené na zvládání rizik skončí jinde a země zůstanou při další katastrofě znovu bez připravených zdrojů.
Agyemang tvrdí, že při svých rešerších nenarazil na africkou zemi, která by provozovala funkční legislativně chráněný fond tohoto typu. To podle něj ukazuje, že kontinent má v oblasti financování přírodních rizik stále výraznou institucionální mezeru. Vedle samotného financování ale zmiňuje i další problémy: slabou koordinaci mezi úřady, politické zásahy do urbanistického plánování a nízké rozšíření pojištění, které snižuje schopnost ekonomik nést následky povodní.
Návrh zaznívá po silných záplavách v částech západní Afriky, včetně Ghany a Pobřeží slonoviny. V Ghaně si přívalové deště vyžádaly nejméně 12 obětí a zasáhly tisíce domácností. Takové události znamenají nejen okamžité humanitární náklady, ale i následné výdaje na obnovu silnic, odvodnění, bydlení a místního podnikání.
Další tlak podle dostupných poznatků přináší změna klimatu. Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC už dříve varoval, že v některých částech Afriky může zvyšovat četnost i intenzitu povodní. To zvyšuje potřebu stabilního financování, které nebude závislé jen na ad hoc rozhodování po vypuknutí škod.
Povodně zvyšují škody firem i zdravotní náklady
Agyemang zároveň upozorňuje, že záplavy nepoškozují jen fyzickou infrastrukturu, ale mají i širší ekonomické důsledky. Přerušují obchodní činnost, zatěžují veřejné rozpočty a zvyšují zdravotní rizika včetně malárie, cholery, břišního tyfu a průjmových onemocnění. I tyto dopady se následně promítají do vyšších nákladů státu, domácností i firem.
Jako inspiraci uvádí mechanismy sdílení povodňových rizik ve Spojeném království a ve Spojených státech. Podle něj jde o dlouhodobě prověřené systémy, které pomáhají rozložit a řídit finanční následky katastrof. Africké státy by si z nich podle něj mohly vzít příklad, pokud chtějí omezit opakující se ztráty a lépe chránit ekonomiku před výkyvy způsobenými extrémním počasím.
Jeho hlavní argument zůstává stejný: pokud mají africké vlády zvládat povodně účinněji, musí změnit přístup od pozdní reakce k průběžně financované prevenci. Bez stabilního a právně chráněného zdroje peněz budou podle něj i nadále čelit situaci, kdy existují varování, ale chybí prostředky, aby se škodám předešlo.
