Asijské akcie ve čtvrtek oslabily, protože další růst cen ropy posílil obavy investorů z nové vlny inflace a z toho, že centrální banky budou muset držet úroky déle vysoko nebo je ještě zvýšit. Hlavním spouštěčem je zhoršující se situace na Blízkém východě, která vytlačila severomořskou ropu Brent nad hranici 100 dolarů za barel poprvé od loňského července.

Trhy reagovaly na pokračující útoky v okolí Hormuzského průlivu, tedy klíčové námořní cesty pro přepravu ropy. Brent se ve čtvrtek dostal až na 101,94 dolaru za barel, americká ropa West Texas Intermediate vystoupala na 97,79 dolaru, nejvýše od května. Za necelý týden Brent přidal více než 20 procent, což výrazně mění očekávání investorů ohledně dalšího vývoje cen i měnové politiky.

Právě dražší energie jsou pro finanční trhy zásadní problém. Vyšší ceny ropy se postupně promítají do dopravy, výroby i spotřebitelských cen, a tím zvyšují riziko, že inflace znovu zrychlí. Ve Spojených státech už cena motorové nafty vystoupala téměř na 6 dolarů za galon. Investoři proto přehodnocují sázky na další kroky americké centrální banky Fed i dalších měnových autorit. Evropská centrální banka je navíc podle trhu připravena ve čtvrtek zvýšit náklady na úvěry.

Nervozitu posiluje i samotný vývoj konfliktu. Írán oznámil, že ve středu zasáhl více než desítku lodí, které se pokoušely proplout Hormuzským průlivem, a zároveň rozšířil zakázanou zónu v okolí této trasy. Teherán průliv omezuje od začátku války na konci února, zatímco Washington pokračuje v protiopatřeních vůči íránským přístavům. Írán také uvedl, že zaútočil na americkou vojenskou základnu v Jordánsku v reakci na zničení pěti íránských ropných tankerů americkými silami o den dříve.

Další tlak na ropný trh přichází ze Saúdské Arábie, která se současně potýká s útoky hútijských povstalců na ropnou infrastrukturu v zemi. Ti podle dostupných informací vedou ofenzivu směrem k průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři, jehož význam pro saúdský vývoz ropy vzrostl právě kvůli problémům v Hormuzském průlivu.

Akciové trhy na tento souběh geopolitických a inflačních rizik reagovaly poklesem. V Asii ztrácely Soul, Hongkong i Sydney více než jedno procento, níže byly také Tokio, Šanghaj, Singapur, Wellington, Tchaj-pej i Manila. Negativní nálada navázala na předchozí pokles na Wall Street i v Evropě, kde všechny tři hlavní americké indexy skončily ve ztrátě a londýnský FTSE 100 odepsal 1,3 procenta.

Vedle akcií se pod tlak dostaly i dluhopisové trhy. Výnosy státních dluhopisů rostou, protože investoři počítají s delším obdobím vyšších sazeb. Ve Spojených státech je navíc sledovaným faktorem i nové oznámení ministerstva financí o rozšířeném programu zpětných odkupů dluhopisů, které část trhu zklamalo. Kombinace dražší ropy, vyšších tržních výnosů a nejistoty kolem dalších kroků Fedu zvyšuje náklady financování pro firmy i domácnosti.

Pro podniky to znamená dvojí problém: vyšší provozní náklady a současně dražší úvěry. Nejcitelněji to dopadá na energeticky náročná odvětví, dopravu a logistiku, ale nervozita se přelévá i do širšího akciového trhu. Investoři se po období, kdy pozornost soustředili hlavně na firemní výsledky, vracejí k makroekonomickým rizikům, především k inflaci a úrokovým sazbám.

Na jednotlivých titulech byl vidět i specifický firemní vliv. Akcie japonské herní společnosti Nintendo ztratily 5,5 procenta po internetové prezentaci chystaných her, kterou analytik Serkan Toto ze společnosti Kantan Games označil za velmi slabou. Podle něj firma pro letošní kalendářní rok už prakticky ukázala vše podstatné a investorům chybějí výraznější nové tituly.

Čtvrteční obchodování tak ukázalo, jak rychle se geopolitické napětí může přelít z komoditních trhů do akcií, dluhopisů i očekávání ohledně měnové politiky. Dokud zůstane situace kolem hlavních ropných tras neklidná, budou trhy dál citlivé na každý nový údaj o inflaci i na jakýkoli signál centrálních bank.