Asijské akciové trhy v pátek posílily poté, co výroky dvou vysoce postavených představitelů americké centrální banky Fed zmírnily obavy z brzkého dalšího zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. Výnosy státních dluhopisů, tedy klíčový ukazatel ceny vládního financování, si udržely předchozí pokles. Nervozita ale z trhu nezmizela, protože investoři dál vyhodnocují dražší ropu a čekají na nová data z amerického trhu práce.

Během týdne finanční trhy rozkolísala především situace na Blízkém východě. Napětí mezi Spojenými státy a Íránem vytlačilo ceny ropy zhruba o deset procent výš, což znovu oživilo obavy z inflace. Právě dražší energie mohou prodlužovat období vysokých cen a tlačit centrální banky k přísnější měnové politice. To je citlivé nejen pro akciové investory, ale i pro firmy a státy, protože vyšší sazby obvykle prodražují úvěry, emise dluhopisů i obsluhu stávajícího dluhu.

V uplynulých dnech se kvůli tomu zvýšily náklady vládního zadlužování až na úrovně nevídané po mnoho let. Analytici vedle geopolitiky upozorňovali také na silnou poptávku firem po financování, mimo jiné kvůli investicím do umělé inteligence, a na rostoucí obavy o stav veřejných financí. Kombinace vyšších sazeb, větší nabídky dluhu a inflačních rizik tak vytváří tlak napříč trhem, od státních dluhopisů až po podnikové financování.

Část napětí polevila poté, co americký prezident Donald Trump naznačil, že nejnovější bombardovací kampaň proti Íránu by neměla trvat dlouho. Pro trhy ale byly ještě důležitější komentáře z Fedu. Guvernér Christopher Waller uvedl, že jeho postoj k jednání 16. září bude silně záviset na nově příchozích datech, zejména na srpnové inflaci. Pokud bude vývoj cen dál směřovat k dvouprocentnímu cíli, je podle něj připraven podpořit ponechání sazeb beze změny. V případě silnější inflace by naopak zvažoval další zvýšení.

Podobně se už dříve vyjádřil i šéf newyorského Fedu John Williams. Podle něj je zatím nutné vyčkat na další čísla, protože není jednoznačné, zda současné nastavení měnové politiky stačí k návratu inflace k cíli v příštím roce či dvou. Současně ale připustil, že poslední inflační údaje byly povzbudivé a naznačují pozvolný sestupný trend, mimo jiné i proto, že dopady cel ustupují do pozadí.

Právě tato opatrnější rétorika vedla investory k omezení sázek na bezprostřední růst amerických sazeb. Trh se nyní soustředí hlavně na páteční statistiku nových pracovních míst mimo zemědělství ve Spojených státech a na příští týden zveřejněný index spotřebitelských cen. Obě zprávy jsou považovány za zásadní pro rozhodnutí Fedu. O to větší pozornost poutají i proto, že šéf Fedu Kevin Warsh, který obvykle výhled politiky podrobně nekomentuje, v předchozích dnech trhy zaskočil dojmem, že centrální banka je na růst sazeb připravena.

Na Wall Street po těchto signálech výrazně posílily všechny tři hlavní akciové indexy, přičemž Dow Jones i technologický Nasdaq přidaly více než jedno procento. Na tento vývoj navázala Asie. Hongkongský trh vzrostl o více než dvě procenta, přes jedno procento si připsal Soul a v plusu byly také burzy v Tokiu, Šanghaji, Singapuru, Wellingtonu, Jakartě a Tchaj-peji.

Vedle akcií investoři sledovali také japonský jen. Ten si udržel zisky z předchozích dvou dnů, protože na trhu sílí očekávání, že japonská centrální banka Bank of Japan tento měsíc zvýší úrokové sazby. Objevily se navíc i signály od jednoho z představitelů banky, že další krok by mohl následovat už na příštím zasedání. Jen se v pátek pohyboval kolem 155,90 za dolar, zatímco v úterý byl zhruba na 160,40 za dolar.

Rychlé posílení japonské měny znovu rozproudilo debatu o možné intervenci, zvlášť po historickém společném zásahu Spojených států a Japonska z července. Pro firmy obchodující v regionu je kurz jenu důležitý nejen kvůli dovozním a vývozním cenám, ale i kvůli nákladům na zajištění měnového rizika a ocenění zahraničních investic. Současné dění tak ukazuje, že trhy zůstávají mimořádně citlivé na každé nové inflační číslo, vývoj cen energií i sebemenší změnu v komunikaci centrálních bank.