Forenzní audit k převzetí provozovatele plynovodů NET4GAS přinesl vážné výhrady k tomu, jak stát a společnost ČEPS transakci na podzim 2023 připravily. Podle závěrů, o nichž informoval server Info.cz, kupující nevyužil silnější vyjednávací pozici, převzal závazky firmy zhruba za 33 miliard korun a vedle toho zaplatil dalších 5 miliard. Auditoři zároveň zpochybnili, zda bylo postupováno s péčí řádného hospodáře.

NET4GAS koupil ČEPS na základě tehdejšího rozhodnutí vlády a závazného pokynu ministra průmyslu Jozefa Síkely. Právě způsob stanovení kupní ceny patří podle prověrky mezi nejproblematičtější části celé operace. Audit uvádí, že cena byla nastavena při horní hranici hodnoty, přestože finanční tlak i časová tíseň byly podle zjištění na straně prodávajících, tedy Allianz a Borealis Infrastructure. Podle auditorů tak stát nevyužil situace, která mu mohla umožnit vyjednat výhodnější podmínky.

Z ekonomického pohledu je podstatné hlavně to, že součástí transakce nebyla jen samotná akvizice strategické infrastruktury, ale i převzetí vysokého dluhového zatížení. Audit podle dostupných informací upozorňuje, že stát akceptoval celé zadlužení NET4GAS bez odpisu a současně doplatil další miliardy v hotovosti. Právě tato kombinace zvyšuje otázky, zda byla cena nastavena v souladu s riziky podniku a budoucími náklady, které z převzetí plynou.

Prověrka navíc zmiňuje, že před rozhodnutím nebyla dostatečně vyhodnocena ani varianta úpadku firmy. Ta mohla podle auditorů otevřít cestu k levnějšímu získání aktiv v insolvenčním řízení. Riziko úpadku přitom mělo být identifikováno už před uzavřením obchodu. Pokud by se tato možnost seriózně posuzovala, šlo by o zásadní ekonomický faktor pro porovnání, zda je výhodnější převzít celý podnik včetně závazků, nebo usilovat pouze o klíčová aktiva za jiných podmínek.

Rozhodnutí podle neúplných podkladů

Další výhrady směřují k tomu, na základě jakých informací stát a ČEPS o nákupu rozhodovaly. KPMG podle zveřejněných závěrů uvádí, že prověrka NET4GAS nebyla před schválením transakce dokončena v plném rozsahu. Rozhodnutí tak mělo padnout bez úplného obrazu o rizikovém profilu kupované společnosti. U obchodu, který vedle samotné kupní ceny zahrnoval i desítky miliard korun v dluzích, jde o okolnost s přímým dopadem na vyhodnocení návratnosti i budoucích finančních závazků.

Otazníky se objevily i u poradců, jejichž posudky měly výhodnost transakce podpořit. Podle auditu byly společnosti Citigroup, EY a Grant Thornton vybrány bez výběrového řízení. Samotná existence poradenských posudků tak podle kritiky nemusí stačit k obhajobě nákupu, pokud byly podklady pořizovány ve zrychleném režimu a bez standardních soutěžních postupů.

Auditoři také upozornili, že časová naléhavost obchodu vycházela podle zjištění především z požadavků prodávajících. Jinými slovy, tlak na rychlé uzavření transakce nemusel odpovídat vlastní potřebě kupujícího, ale mohl sloužit k omezení běžných kontrolních a vyjednávacích procedur. Právě v takových situacích bývá pro veřejné firmy i stát klíčové doložit, že zkrácený postup nevedl k horším finančním podmínkám.

Do širšího kontextu zapadá i dřívější zájem Daniela Křetínského o NET4GAS. Podle informací zveřejněných serverem Info.cz měl požadovat odpis části dluhů firmy. Stát nakonec podle dostupných údajů přistoupil na opačné řešení: převzal celé zadlužení kolem 33 miliard korun a přidal dalších 5 miliard korun. Vláda obchod schválila 27. září 2023 v tajném režimu, takže veřejnost neznala ani způsob hlasování jednotlivých ministrů.

Trestní oznámení a otázky kolem dluhopisů

Nové vedení ČEPS v čele s Janem Kalinou už kvůli zjištěním podalo 1. září trestní oznámení. Společnost neuvedla, na koho konkrétně směřuje, podle dostupných informací se však týká postupu předchozího vedení a okolností, za nichž byl nákup prosazen. Pro firmu i stát to znamená nejen reputační problém, ale i možné další právní a finanční náklady spojené s prověřováním celé transakce.

Audit podle zveřejněných informací uzavírá, že v dokumentaci chybí prokazatelné cenové vyjednávání a že nelze doložit, že rozhodnutí byla přijímána informovaně. To je zásadní zejména s ohledem na strukturu dluhů NET4GAS. Z nich měly 18,5 miliardy korun tvořit dluhopisy společnosti. Právě skutečnost, že nedošlo k vyjednávání o odpisu této části závazků, patří k nejcitlivějším bodům celé operace.

Další pochybnosti se podle dostupných informací týkají i možného osobního angažmá tehdejšího ministra Jozefa Síkely. V souvislosti s emisí dluhopisů NET4GAS z roku 2021 je připomínána role České spořitelny ze skupiny Erste, v jejímž představenstvu Síkela do roku 2020 působil. Ve svém majetkovém přiznání během vládního působení zároveň uváděl nárok na dosud nevyplacené bonusy z Erste ve výši 737 456 eur, tedy zhruba 18,4 milionu korun. Tyto okolnosti samy o sobě nevysvětlují ekonomickou logiku nákupu, ale v kombinaci s absencí tvrdého vyjednávání o dluzích zvyšují tlak na podrobné objasnění celé transakce.

Z pohledu veřejných financí i řízení státních firem je případ důležitý hlavně tím, že ukazuje možné dopady špatně nastavené akvizice strategického podniku. Pokud se potvrdí, že stát převzal rozsáhlé dluhy bez využití vyjednávací pozice a bez plných podkladů, nepůjde jen o spor o správný postup, ale také o otázku, jak efektivně byly naloženy desítky miliard korun a jaké závazky tím vznikly do dalších let.