Odpadová společnost AVE CZ před středočeským krajským soudem odmítla obžalobu, podle níž v letech 2016 až 2020 krátila povinné poplatky za ukládání odpadu na čtyřech skládkách. Státní zástupce Zdeněk Matula vyčíslil škodu na 940 milionů korun a pro firmu navrhuje peněžitý trest v rozmezí 1,2 až 1,3 miliardy korun. Spor může mít významné finanční dopady nejen na podnik, ale také na obce, pro něž jsou skládkové poplatky příjmem.

Obžaloba se týká skládek v Čáslavi, Benátkách nad Jizerou, Mšeně a Hořovicích. Podle státního zástupce firma v hlášeních vykazovala část odpadu nikoli jako uložený odpad podléhající poplatku, ale jako materiál využitý pro budování skládky. Takový způsob využití je od poplatků osvobozen. AVE podle obžaloby zákonný poplatek nevybírala od původců odpadu, a mohla proto nabízet nižší ceny než konkurenti.

Firma obvinění odmítá a její obhajoba stojí především na rozdílném výkladu odpadové legislativy. Advokát Lukáš Duffek uvedl, že společnost postupovala v důvodném přesvědčení, že jedná správně, podle platných integrovaných povolení a pod dohledem úřadů. Závazný výklad sporné otázky podle něj přinesl Nejvyšší správní soud až s odstupem několika let. AVE také argumentuje tím, že žádné z povolení dotčených skládek nebylo v rozhodném období změněno ani odebráno.

Podle obhajoby nelze dovodit ani úmyslné jednání, ani obohacení společnosti. Firma tvrdí, že poplatky od zákazníků nevybírala, a zpochybňuje rovněž skutečnost, že obžalobě čelí pouze právnická osoba. Státní zástupce naopak poukazuje na záznamy z policejního sledování z roku 2020 a na rozpor mezi skutečným nakládáním s odpadem a následným vykazováním. V dalším průběhu řízení chce obžaloba vyslechnout desítky svědků z řad zaměstnanců, pracovníků skládek i zástupců obcí.

Obce uplatňují nároky v řádu miliard

Pro dotčená města představuje případ především spor o příjmy, které jim podle zákona náleží. Obžaloba vyčíslila škodu pro Čáslav na 614 milionů korun, pro Benátky nad Jizerou na 291 milionů, pro Hořovice na 18 milionů a pro Mšeno na 14 milionů korun. Města však v trestním řízení požadují vyšší náhrady: Čáslav 976 milionů, Benátky nad Jizerou 436 milionů, Hořovice 33 milionů a Mšeno 16 milionů korun.

Další nárok vznesl Státní fond životního prostředí, který se po AVE domáhá 2,3 miliardy korun v souvislosti s poplatky za nebezpečný odpad. Společnost tyto požadavky označuje za neoprávněné a u nároků fondu, Čáslavi a Mšena namítá také promlčení.

Matula při návrhu vysokého peněžitého trestu zohlednil závažnost tvrzeného jednání i příjmové poměry společnosti. Zákaz činnosti ale nenavrhuje, protože by podle něj mohl zasáhnout nejen samotnou firmu, ale i provoz skládek a obce, které na jejich fungování spoléhají. AVE CZ uvádí, že poskytuje služby více než dvěma milionům obyvatel a přes 38 tisíc živnostníků a průmyslových zákazníků. Podíly ve společnosti drží také Daniel Křetínský a Karel Pražák.