Odpadová společnost AVE CZ odpadové hospodářství u středočeského krajského soudu odmítla obžalobu, podle níž měla v letech 2016 až 2020 krátit poplatky spojené s ukládáním odpadu na čtyřech skládkách. Spor má výrazný finanční rozměr: dotčené obce požadují náhradu škody v souhrnu přes 1,4 miliardy korun a Státní fond životního prostředí (SFŽP) dalších 2,3 miliardy korun.

Státní zástupce Petr Matula navrhl firmě peněžitý trest v rozpětí 1,2 až 1,3 miliardy korun. Při jeho navržení vycházel ze závažnosti tvrzeného jednání i z příjmových poměrů společnosti. Zákaz činnosti naopak nenavrhuje, protože by podle něj mohl zasáhnout nejen samotnou firmu, ale také provoz skládek a obce, které jejich služby využívají.

Obžaloba se týká způsobu vykazování odpadu a souvisejících poplatků. Matula poukázal mimo jiné na případy zachycené policejním sledováním. V Čáslavi podle něj firma ukládala do připravených jam bez úpravy sudy, z nichž unikaly kapaliny; v jednom případě mělo dojít k výbuchu a zahoření. V Benátkách nad Jizerou se měl na skládku dostat jiný, včetně nebezpečného odpadu, než odpovídalo jeho označení a vykazování pro technické zabezpečení skládky.

Právě rozdíl mezi skutečným nakládáním s odpadem a jeho následnou evidencí považuje žalobce za důležitý. Obžaloba navrhla vyslechnout desítky zaměstnanců společnosti, pracovníků čtyř skládek i zástupců dotčených obcí. Matula uvedl, že nejvyšší a střední management společnosti při policejních výsleších nevypovídal. Konkrétní odpovědnost jednotlivých osob se podle něj může vyjasnit během soudního dokazování.

Firma odkazuje na sporný výklad pravidel

AVE CZ vinu odmítá. Její advokát Lukáš Duffek uvedl, že ani případné pochybení nemohlo být úmyslné, protože firma jednala v přesvědčení, že postupuje v souladu se zákonem. Podle obhajoby nebyl v dotčených letech výklad odpadové legislativy jednoznačný a závaznější výklad přineslo až následné rozhodování Nejvyššího správního soudu.

Obhajoba současně tvrdí, že postup označený obžalobou za trestný byl povolen integrovanými povoleními všech čtyř dotčených skládek. Krajský úřad při kontrolách podle ní konstatoval soulad s podmínkami těchto povolení, která v rozhodném období nebyla změněna ani odebrána. Firma také namítá, že se neobohatila, jelikož poplatky od zákazníků nevybírala.

Zmocněnec společnosti a vedoucí jejího právního oddělení Miloš Jiřík označil představu koordinovaného postupu firmy za absurdní. Podle něj bylo nakládání s odpady transparentně vykazováno a evidenční údaje odpovídaly skutečnému stavu. AVE CZ zároveň zpochybňuje, že je v řízení stíhána pouze právnická osoba, aniž by orgány činné v trestním řízení určily konkrétní osobu, která by měla jednat úmyslně.

Výsledek sporu je důležitý zejména pro veřejné rozpočty dotčených samospráv. Poplatky za ukládání odpadu jsou příjmem obcí, na jejichž území skládky leží, zatímco u nebezpečného odpadu náleží SFŽP. Obžaloba vyčíslila škodu pro Čáslav na 614 milionů korun, pro Benátky nad Jizerou na 291 milionů, pro Hořovice na 18 milionů a pro Mšeno na 14 milionů korun.

V trestním řízení jsou uplatněné nároky obcí vyšší: Čáslav požaduje 976 milionů korun, Benátky nad Jizerou 436 milionů, Hořovice 33 milionů a Mšeno 16 milionů korun. SFŽP žádá dalších 2,3 miliardy korun. AVE CZ považuje tyto nároky za neoprávněné a v případě SFŽP, Čáslavi a Mšena navíc namítá jejich promlčení. Společnost uvádí, že obsluhuje více než dva miliony obyvatel a přes 38 000 živnostníků a průmyslových zákazníků; podíly v ní drží také Daniel Křetínský a Karel Pražák.