Policejní spis v bitcoinové kauze podle dostupných informací stojí na rozsáhlé dokumentaci komunikace, výpovědích svědků i detailně zachycených převodech kryptoměn. Jádrem případu je dar státu za jednu miliardu korun, který měl podle vyšetřovatelů otevřít cestu k legalizaci dalších bitcoinů v hodnotě miliard.
Vyšetřování se týká čtveřice obviněných v souvislosti s transakcemi kolem odsouzeného Tomáše Jiřikovského, označovaného za provozovatele nelegálního internetového tržiště. Policie podle spisu opírá obžalobu o desítky e-mailů, interních vyjádření, konzultací a varování, že přijetí bitcoinů od takto zatížené osoby může představovat zásadní právní i majetkový problém pro stát.
Vedle písemné komunikace shromáždili kriminalisté také desítky výslechů, znalecké posudky a podklady k jednotlivým převodům a dalším bitcoinovým transakcím. Důležitou roli mají i podrobně zmapované schůzky, na nichž se řešil postup kolem přijetí a dalšího nakládání s kryptoměnami. Právě souběh těchto stop má podle vyšetřovatelů dokládat, že nešlo o nahodilý administrativní krok, ale o vědomě řízený proces se závažnými finančními dopady.
Obvinění bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel i advokát dárce Kárim Titz vinu odmítají. Policie je však podle dokumentů přesvědčena, že jednali úmyslně. Pro stát je případ citlivý nejen trestněprávně, ale i ekonomicky, protože se dotýká pravidel pro přijímání majetku s problematickým původem, správy veřejného majetku a reputačního rizika institucí, které s takovým majetkem nakládají.
Významným momentem byla schůzka na ministerstvu spravedlnosti ve čtvrtek 6. února 2025 v podvečer. Krátce před půl šestou se podle policejních dokumentů sešli tehdejší ministr Pavel Blažek, náměstek ekonomické sekce Radomír Daňhel, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu a její náměstek. Tématem byly právě bitcoiny a postup státu v celé věci.
Kauza tak přesahuje rámec jednotlivých osob. Ukazuje také, jak vysoké finanční a právní riziko může vzniknout ve chvíli, kdy se veřejné instituce dostanou do kontaktu s digitálními aktivy nejasného původu. Pokud se podezření potvrdí, půjde o varování pro stát i soukromý sektor, že i formálně výhodná transakce může ve výsledku znamenat dlouhodobé spory, blokaci majetku a další náklady.
