Americká banka Capital One se u soudu brání žalobě Donalda Trumpa a jeho firem kvůli zrušení více než 300 bankovních účtů v roce 2021. Trump tvrdí, že šlo o politicky motivovaný zásah, banka ale nyní formálně uvedla, že důvodem byly výhradně interně vyhodnocené podezřelé transakční vzorce a s nimi spojené obavy z praní špinavých peněz.

Podle soudního podání, které banka předložila minulý pátek, nevzešlo rozhodnutí o ukončení bankovních služeb z Trumpových politických postojů, ale z posouzení expertů na boj proti praní špinavých peněz. Capital One další detaily k prověrce nezveřejnila a Trumpův podnikatelský konglomerát neobvinila z konkrétního protiprávního jednání. Sama zároveň uvádí, že tyto okolnosti detailněji popsala až v reakci na žalobu.

Pro Trumpovy firmy šlo o citelný zásah do každodenního financování. U Capital One měly podle dostupných informací více než 300 účtů déle než deset let, a to pro široké spektrum aktivit od golfových areálů po vinařství. Právě u takto rozsáhlého bankovního vztahu může náhlé ukončení služeb znamenat provozní komplikace, vyšší administrativní náklady i tlak na rychlé zajištění náhradního financování a platebního styku.

Trump loni v březnu tvrdil, že zrušení účtů jeho firmám způsobilo značnou finanční škodu. Soud v Miami už přitom dvě předchozí verze žaloby odmítl, žalobcům ale umožnil jejich přepracování. Nejnovější verze byla podána letos v červenci a právě k ní se Capital One nyní vyjádřila.

Banka ve svém podání zároveň zdůraznila, že postupovala standardně a klientům poskytla čas na přechod jinam. Uvedla, že své rozhodnutí ani interní proces veřejně nekomentovala a firmám dala několik měsíců, přičemž lhůtu opakovaně prodloužila, aby si zajistily nové bankovní služby.

Tlak na banky roste i kvůli právním sporům

K uzavření účtů došlo v době, kdy Trumpova rodina i The Trump Organization čelily několika občanskoprávním a trestním prověřováním finančních praktik. Vyšetřovatelé si tehdy vyžádali finanční záznamy, vyslýcháni byli zaměstnanci pojišťovny i věřitelů a do hledáčku se dostalo i dlouholeté vedení Trumpových financí.

V červenci 2021 byly dva subjekty ze skupiny Trump Organization obžalovány kvůli daňovým podvodům a následně uznány vinnými. O rok později podala kancelář generální prokurátorky státu New York žalobu kvůli údajně dlouhodobému podvodnému jednání. Soudce ve státě New York poté rozhodl, že Trumpovi nesli odpovědnost za podvod spočívající v nadhodnocování aktiv při získávání úvěrů, a stanovil rozsudek ve výši 454 milionů dolarů. Případ je nyní ve fázi odvolání.

Z pohledu bank je právě kombinace reputačního, právního a regulatorního rizika jedním z hlavních důvodů, proč přistupují k přehodnocování vztahů s velkými klienty. U firem s rozsáhlou strukturou účtů, úvěrů a přeshraničních transakcí navíc roste význam interních kontrol, které sledují neobvyklé pohyby peněz nebo chování odporující compliance pravidlům.

Trump letos v lednu podal podobnou žalobu také na JPMorgan Chase. I v tomto případě tvrdí, že šlo o politicky motivované jednání, a požaduje odškodnění pět miliard dolarů. JPMorgan naopak uvádí, že účty nezavírá kvůli politickým názorům, ale v situacích, kdy představují právní nebo regulatorní riziko. V únoru banka připustila, že účty Trumpa a několika jeho firem uzavřela v souvislosti s politickými a právními důsledky útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021.

Do širšího rámce sporu vstupuje i současný tlak Trumpovy administrativy na velké americké banky. Trump v srpnu 2025 podepsal výkonný příkaz nazvaný Zaručení spravedlivého bankovnictví pro všechny Američany, kterým federálním regulátorům nařídil ukončit prověřování bank z hlediska toho, s kým obchodují. Administrativa si zároveň vyžádala záznamy týkající se největších bank v rámci vyšetřování údajného omezování bankovních služeb.

Dlouhý spor o financování a bankovní vztahy

Trump vedl spory s bankami už dříve. V roce 2019 žaloval vedle Capital One také Deutsche Bank ve snaze zabránit sdílení finančních záznamů s americkým Kongresem. Ten tehdy usiloval o získání podkladů pro vyšetřování, zda Trumpovy podniky neporušily ústavní zákaz přijímání darů či plateb od zahraničních vlád.

Právě Deutsche Bank přitom patřila po dvě desetiletí k nejdůležitějším finančním partnerům Trumpova impéria. V době, kdy s ním řada bank z Wall Street kvůli opakovaným problémům se splácením přestala obchodovat, mu tato německá instituce poskytla úvěry v souhrnu přes 2,5 miliardy dolarů. Financovala mimo jiné golfový resort Doral u Miami nebo přestavbu washingtonské budovy staré pošty na luxusní hotel.

Když se Trump stal prezidentem, dlužil Deutsche Bank více než 300 milionů dolarů, což z ní dělalo jeho největšího věřitele. Vztah byl o to citlivější, že banka pokračovala v obchodní spolupráci i po dřívějších sporech kolem nesplácených závazků. Po útoku na Kapitol v únoru 2021 se ale rozhodla další obchodní vztahy s Trumpem a jeho organizací ukončit.

V minulosti se objevily i informace, že interní systémy Deutsche Bank zachytily transakce spojené s Trumpovými subjekty, které vyvolaly upozornění specialistů na boj proti praní špinavých peněz. Podle tehdejších mediálních zjištění však banka tato podezření vládním úřadům nenahlásila. Deutsche Bank to veřejně popřela. Současně je známé, že americké i evropské úřady banku v minulých letech opakovaně pokutovaly za nedostatky v oblasti praní špinavých peněz a za porušení sankčních pravidel.

Spor s Capital One tak není jen izolovanou právní přestřelkou, ale součástí širšího střetu mezi velkými bankami a klientem, jehož podnikání je dlouhodobě spojeno s vysokým úvěrovým zatížením, soudními spory i zvýšeným dohledem regulátorů. Pro finanční sektor je tento případ důležitý hlavně tím, že ukazuje, jak silně dnes banky zohledňují compliance a reputační rizika i u největších a mediálně nejviditelnějších klientů.