Více než 100 bývalých britských a francouzských diplomatů vyzvalo Paříž a Londýn k tvrdším krokům vůči Izraeli, včetně obchodních omezení a zastavení prodeje zbraní. Vedle politického tlaku se tím znovu otevírá i ekonomická rovina sporu, protože varování míří přímo na firmy, investory a finanční služby napojené na aktivity v osadách.
Společný dopis adresovaný francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a britskému premiérovi Andymu Burnhamovi podepsalo 52 bývalých francouzských diplomatů a 50 někdejších britských velvyslanců. Řada z nich působila na vysokých postech na Blízkém východě, mimo jiné v Egyptě, Íránu, Bahrajnu, Izraeli, Sýrii, Turecku, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Kataru. Mezi britskými signatáři jsou například bývalí vyslanci při OSN Jeremy Greenstock a Emyr Jones Parry nebo někdejší šéf odboru pro Blízký východ Edward Chaplin. Za francouzskou stranu dopis podpořili mimo jiné Patrice Paoli a Stanislas de Laboulaye.
Text dopisu je mimořádně ostrý a žádá, aby obě země navázaly na krok z roku 2025, kdy se přiblížily k uznání Palestiny jako státu. Signatáři tvrdí, že samotné diplomatické uznání nestačí, pokud nebude doprovázeno konkrétními hospodářskými a právními opatřeními. Právě tato část je důležitá i pro podnikatelské prostředí, protože by mohla zasáhnout obchodní vztahy, investice, pojištění i přeshraniční finanční toky.
Dopis byl zveřejněn dva dny poté, co Velká Británie, Francie a dalších devět zemí odsoudily vypsání tendrů na výstavbu v projektu osady E1. Podle společného stanoviska by plánovaná výstavba 1 200 bytů dále vzdálila Izrael od mírového řešení a zhoršila jeho mezinárodní postavení. Už tehdy zaznělo konkrétní upozornění pro podniky v příslušných jurisdikcích, aby se do tendrů nezapojovaly, protože investice do výstavby v nezákonné osadě mohou nést právní i reputační důsledky.
Právě tato rovina nyní nabývá na významu. Bývalí diplomaté požadují zákaz obchodu s osadami včetně zboží, investic, pojištění a dalších finančních služeb. Vedle toho chtějí, aby Londýn a Paříž výslovně varovaly potenciální investory a stavební firmy, že účast na projektu E1 nebo jiných osadách může poškodit jejich zájmy ve Velké Británii a Francii. Navrhují také, aby se nákup nemovitostí na palestinské půdě britskými a francouzskými občany stal trestným činem a aby organizace financující osady přišly o status charitativních subjektů.
Další sada návrhů míří na širší obchodní rámec. Signatáři požadují pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem a také obchodní a partnerské dohody mezi Spojeným královstvím a Izraelem s odkazem na porušování lidskoprávních ustanovení. Součástí výzvy je i přerušení dodávek zbraní do Izraele a z Izraele a zastavení veškeré bilaterální vojenské spolupráce. Pokud by se podobné kroky proměnily v oficiální politiku, dopadly by nejen na obranný sektor, ale i na navázané dodavatelské řetězce, logistiku a pojištění obchodů.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband označil tendry na 1 200 domů za destruktivní hrozbu pro životaschopnost dvoustátního řešení a předvolal nejvýše postavenou izraelskou diplomatku aktuálně působící ve Velké Británii, chargé d'affaires Danielu Grudsky Eksteinovou. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar následně reagoval varováním, že Izrael nezůstane pasivní.
V pozadí zůstává i širší diplomatické vyjednávání o Gaze. Jednání o podmínkách izraelského stažení bylo z velké části svěřeno rozhovorům mezi Izraelem a Jaredem Kushnerem, zetěm Donalda Trumpa a jeho vyslancem. Izrael však odmítl nejnovější americký 15bodový plán pro Gazu, což vyvolalo kritiku osmi muslimských zemí včetně Spojených arabských emirátů. Ty uvedly, že izraelský postup zásadně podkopává společné úsilí o spravedlivý a trvalý mír.
Pro firmy a investory je podstatné, že se konflikt stále více promítá do compliance, smluvních vztahů a hodnocení teritoriálního rizika. Vedle přímého obchodu se zbožím jde i o bankovní služby, financování projektů, pojištění a reputační odpovědnost v citlivých jurisdikcích. Dosavadní varování vlád sice ještě nepředstavují plošné sankce, ale tlak bývalých diplomatů ukazuje, že se debata posouvá od politických prohlášení ke konkrétním ekonomickým nástrojům.
Signatáři zároveň tvrdí, že budoucí palestinský stát musí být demokratický, právně ukotvený a ekonomicky i administrativně sjednocený mezi Gazou a Západním břehem. Z jejich pohledu ale bez rychlých opatření vůči Izraeli hrozí, že se prostor pro dvoustátní řešení uzavře i z hlediska investic, obnovy a dlouhodobé hospodářské stability regionu.
