Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala dovolání proti pravomocnému zproštění SPD v případu volebních plakátů z roku 2024. Spor, v němž prvoinstanční soud hnutí uložil peněžitý trest tři miliony korun, má nyní posoudit Nejvyšší soud. Jeho rozhodnutí může upřesnit pravidla pro trestní odpovědnost politických stran i pro finanční sankce ukládané právnickým osobám.
Kauza se týká dvou grafik použitých před krajskými a senátními volbami. Jedna spojovala migraci s násilím prostřednictvím vyobrazení muže tmavé pleti se zakrváceným nožem, druhá pracovala se stereotypním zobrazením romských chlapců a tématem školní docházky a sociálních dávek. SPD hájila sdělení jako vyjádření politického postoje k migraci, bezpečnosti, vzdělávání a sociální politice. Státní zastupitelství naopak dovodilo, že plakáty mohou paušálně přisuzovat negativní vlastnosti skupinám obyvatel podle původu či etnicity.
Obvodní soud pro Prahu 1 uznal 3. června 2026 SPD vinnou z přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob a stanovil peněžitý trest ve výši tří milionů korun. Podle soudu nebylo rozhodující samotné právo politické strany kritizovat veřejnou politiku, ale konkrétní forma kampaně a způsob, jímž vykreslila určité skupiny lidí.
Městský soud v Praze však 1. září 2026 původní rozhodnutí zrušil a SPD pravomocně zprostil obžaloby. Odvolací soud označil kampaň za výraznou, zjednodušující a místy provokativní, současně ji ale zařadil do rámce předvolební politické debaty. Hodnocení podobných sdělení má podle jeho závěru náležet především politické soutěži a voličům, nikoli trestnímu řízení.
Rozdílné výklady mohou ovlivnit postih právnických osob
Bradáčová označila věc za hraniční střet svobody projevu s ochranou zranitelných skupin před předsudečnou nenávistí. Dovolání nepředjímá výsledek řízení ani automatické potvrzení původní sankce. Má umožnit přezkum právní otázky, na niž oba soudy odpověděly rozdílně.
Nejvyšší soud není další běžnou odvolací instancí a nepřezkoumává celý případ od začátku. V rámci dovolacích důvodů může napadený rozsudek ponechat v platnosti, dovolání odmítnout či zamítnout, případně rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu projednání. Výsledek může mít význam i pro předvídatelnost sankcí, kterým čelí právnické osoby v obdobných případech.
Český právní řád chrání svobodu projevu, zároveň ale připouští její zákonné omezení kvůli ochraně práv druhých. Pro případ je podstatný zejména § 356 trestního zákoníku o veřejném podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejích práv a svobod. Samotná urážlivost či kontroverznost projevu přitom pro trestní odpovědnost nestačí; soud musí hodnotit obsah, kontext, formu i zavinění.
Vedle toho se uplatňuje zásada, že trestní právo má být krajním prostředkem. Nejvyšší soud tak bude řešit hranici mezi přípustnou, byť ostrou politickou kampaní a jednáním, které již může odůvodnit trestní postih právnické osoby. Řízení proti SPD je oddělené od procesní situace jejího předsedy Tomia Okamury, jehož trestní stíhání v souvislosti s plakáty zůstalo přerušeno poté, co Poslanecká sněmovna nevyslovila souhlas s jeho vydáním.
