Energetická chudoba se v roce 2025 týkala 1,14 milionu obyvatel Česka žijících v přibližně 600 tisících domácnostech. Přestože se situace po cenovém šoku z roku 2022 mírně zlepšila, další růst velkoobchodních cen elektřiny a zemního plynu může znovu zvýšit výdaje domácností a prohloubit jejich finanční potíže.
Za energeticky chudou je považována domácnost s příjmem do pátého decilu, která nedokáže byt dostatečně vytápět, má nedoplatky za elektřinu, plyn či teplo, případně vydává za energie více než pětinu čistého měsíčního příjmu. Nejde přitom jen o důsledek mimořádně vysokých cen. Náklady na energie představovaly výraznou zátěž pro téměř milion lidí už v roce 2019, kdy byly ceny na dlouhodobě nízké úrovni.
Největší podíl ohrožených vykazují nízkopříjmové rodiny s dětmi, z nichž do energetické chudoby spadá 40 procent. U domácností samoživitelek činí podíl 33 procent a u osaměle žijících starobních důchodců a důchodkyň 24 procent. Výrazné riziko se týká také nájemního bydlení: potíže s náklady na energie má každý čtvrtý člověk žijící v pronajatém bytě, zejména ve starších bytových domech.
Renovace budov mají pomoci snížit účty dlouhodobě
Jako klíčové řešení se uvádějí energetické renovace budov, které mohou trvale omezit spotřebu a snížit závislost domácností na výkyvech cen. Program Nová zelená úsporám v minulých letech prostřednictvím podprogramu Nová zelená úsporám Light a zvýhodnění pro nízkopříjmové domácnosti v bytových domech podpořil vyšší desítky tisíc domácností.
Tyto nástroje sice zůstávají zachovány, nízký rozpočet programu však podle předložených informací umožní podporu nanejvýš několika tisícům dalších žadatelů. Zkušenosti z předchozích let ukazují, že pro širší dostupnost renovací by rozpočet Nové zelené úsporám neměl klesnout pod 10 miliard korun ročně.
Vedle investic do úspor energie hraje roli také systém sociální podpory. Dosavadní dávky podle Platformy pro sociální bydlení pomáhaly část propadu příjmů domácností vyrovnávat, současně nastavené energetické paušály ale mohou být pro ohrožené rodiny nedostatečné. Za možné řešení je označováno jejich navýšení nebo silnější zohlednění regionálních rozdílů podobně jako u normativů dávek na bydlení.
Riziko energetické chudoby zvyšuje rovněž nedostatek dostupného bydlení a nejistota nájemních vztahů. Nájemníci mají omezenou možnost rozhodovat o zateplení či modernizaci domu, zatímco rostoucí platby za energie mohou rychle zatížit jejich rodinné rozpočty a vést k nedoplatkům. Kombinace dostupnějšího bydlení, stabilnější podpory a cílených renovací proto zůstává zásadní pro prevenci nových dluhů za energie.
