Jednání o novém víceletém rozpočtu Evropské unie pro roky 2028 až 2034 znovu otevřelo spor o to, kam mají evropské peníze směřovat a co to bude znamenat pro Česko. Ve středu debaty jsou možné škrty v podpoře chudších států a v zemědělských fondech, ale také širší otázka, zda si Unie nepřidává další výdajové priority v době, kdy sama řeší problém s konkurenceschopností.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dal najevo, že s omezením prostředků pro méně bohaté členské země ani se zásahy do zemědělských fondů nesouhlasí. O dlouhodobém finančním rámci EU jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Právě tento rozpočtový plán na sedm let dopředu určuje, kolik peněz půjde na klíčové unijní politiky, a pro členské státy je zásadní mimo jiné tím, že ovlivňuje tok dotací, investičních programů i podporu některých odvětví.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v debatě upozornil, že unijní rozpočet je pod výrazným tlakem. Podle něj nelze oddělovat jeho celkovou velikost od toho, na jaké cíle mají být prostředky využity. Jinými slovy, diskuse se nevede jen o částkách, ale i o tom, zda má Evropská unie financovat stále širší okruh oblastí, aniž by bylo jasné, kde na to vezme. Z ekonomického pohledu je podle Niedermayera podstatné i to, že sedmadvacítka se potýká s problémem konkurenceschopnosti.

Právě to je pro českou ekonomiku důležité téma. Pokud by se evropské finance přesouvaly mezi prioritami, může to ovlivnit veřejné investice, podmínky pro zemědělské podniky i širší podnikatelské prostředí. Debata o rozpočtu tak není jen politickým střetem o směřování Unie, ale také jednáním o tom, jaké zdroje budou mít státy a firmy k dispozici v příštích letech.

Proti rozšiřování unijních priorit se vymezil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). S představou, že si EU stanovuje stále nové cíle, nesouhlasí. Takový postup podle něj oslabuje nezávislost a suverenitu České republiky. Vedle politického rozměru má tento postoj i rozpočtový dopad: čím více oblastí chce Unie financovat, tím silnější je tlak na přerozdělení peněz uvnitř rozpočtu nebo na hledání dalších zdrojů.

Jednání o rozpočtu na období 2028 až 2034 tak bude pro Česko důležité nejen kvůli celkové výši evropských peněz, ale i kvůli jejich struktuře. Právě ta rozhodne, zda se podaří udržet podporu pro regiony a zemědělství, nebo zda se větší část prostředků přesune k novým unijním prioritám. Pro domácí ekonomiku i veřejné finance půjde o podstatné nastavení na několik let dopředu.