Německo po incidentu na letišti Lipsko/Halle připravuje rychlejší a širší podporu Ukrajině. Podle informací německé televize N-tv má Berlín v nejbližší době dodat další protiletadlové střely Iris-T a několik tisíc útočných dronů, přičemž první dodávky by mohly začít už v září. Vedle toho se rozšiřuje i spolupráce v oblasti zpravodajství, což má přímý dopad nejen na bezpečnostní politiku, ale také na budoucí veřejné výdaje, obranné zakázky a evropské financování.

Rozhodnutí přichází po události z 4. srpna, kdy byl u letiště Lipsko/Halle nalezen dron s výbušninami vedle ukrajinského vojenského transportního letadla používaného k přepravě vojenského nákladu. Vyšetřování následně vedlo k nálezu dalšího dronu poblíž letiště a o den později také zhruba 50 gramů výbušniny, pravděpodobně typu RDX. Německé úřady po prověření případu obvinily Rusko z organizování sabotáže.

Pro Berlín i další evropské vlády tak nejde jen o bezpečnostní incident, ale i o impuls k rychlejšímu uvolňování prostředků na obranu a logistiku. Dodávky střel Iris-T a dronů představují konkrétní zakázky pro obranný sektor a současně zvyšují tlak na rozpočty států, které budou muset vedle vlastní obrany dál financovat i pomoc Ukrajině. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul potvrdil, že Berlín bude Kyjev podporovat i nadále a zároveň přijme kroky, které ztíží podobné operace na německém i evropském území.

Incident v Lipsku zároveň posílil debatu o tom, jakým způsobem má Evropa další podporu financovat. Evropské instituce i členské státy vedle nových dodávek zvažují zpřísnění sankcí vůči Rusku, což může mít další dopady na obchodní vztahy, energetické toky i náklady firem působících na evropském trhu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že cílem je dále omezit ruský vojenský rozpočet a uzavřít mezery, které Rusko využívá.

Do hry vstupuje úvěr EU i debata o zmrazených aktivech

Současně se v EU řeší ukrajinská žádost o využití prostředků z úvěrového rámce ve výši 90 miliard eur na nákup amerických systémů Patriot. Takový krok by vyžadoval výjimku z pravidel, která upřednostňují evropské nákupy. O otázce mají státy EU hlasovat příští pondělí. Pro evropský obranný průmysl jde o citlivé téma: na jedné straně stojí tlak na rychlost a dostupnost techniky, na druhé zájem udržet zakázky uvnitř evropského trhu.

Vedle toho se znovu otevřela i otázka využití zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny. Několik evropských zemí tento postup opět nabídlo, přestože dříve narážel mimo jiné na odpor Belgie, kde je soustředěna většina těchto prostředků. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že nastal čas na vážnou diskusi. Pokud by se evropské státy na takovém postupu shodly, šlo by o významný finanční posun, který by mohl částečně snížit tlak na běžné rozpočtové zdroje.

Reakce evropských představitelů naznačují, že incident v Lipsku urychlil nejen vojenská rozhodnutí, ale i širší ekonomické a institucionální kroky. Generální tajemník NATO Mark Rutte i ministři zahraničí EU označili událost za projev rostoucí hybridní hrozby. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v této souvislosti mluvil o sabotáži, žhářství, výbuších i narušování vzdušného prostoru. Pro Evropu to znamená další tlak na investice do ochrany infrastruktury, letišť, přepravních tras a obranných technologií, tedy do oblastí, které budou v příštích měsících stále výrazněji ovlivňovat veřejné finance i zakázky pro firmy.