Exekutoři varují před kolapsem systému. Odměny prý nestačí ani na provoz úřadů

Soudní exekutoři upozorňují na vážné ekonomické problémy, které podle nich ohrožují fungování celého exekučního systému. Exekutorská komora ČR tvrdí, že připravovaná úprava exekutorského tarifu je nedostatečná a v praxi neřeší rostoucí náklady spojené s výkonem profese.

Podle komory zvýšení paušální náhrady hotových výdajů o tisíc korun u exekucí nad pět tisíc korun představuje pouze kosmetickou změnu, která nepokrývá reálné provozní výdaje exekutorských úřadů.

„Drobné navýšení náhrad u části případů je po více než dvaceti letech faktického zmrazení tarifu zcela nedostačující. Nevyvažuje dramatický růst nákladů ani stále náročnější agendu,“ uvedl prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Tarif se reálně nezměnil od roku 2006

Komora připomíná, že náhrada hotových výdajů zůstává beze změny od roku 2006, zatímco kumulovaná inflace od té doby přesáhla 50 procent. Výrazně vzrostly náklady na energie, poštovní služby, pohonné hmoty i technologie.

Zároveň exekutoři podle komory čelí novým povinnostem, které na ně stát postupně přenáší – například v oblasti digitalizace, kyberbezpečnosti nebo ochrany dat. Minimální odměna exekutorů byla navíc v roce 2017 snížena.

„Nůžky mezi regulovanými příjmy a skutečnými náklady jsou rozevřené do extrému. Výkon profese se stává ekonomicky neudržitelným,“ upozornil Mlynarčík. Exekutoři navíc ze zákona nesmějí vykonávat jinou výdělečnou činnost.

Úbytek exekutorů a rušení úřadů

Napjatá finanční situace se podle komory už nyní projevuje v praxi. V roce 2024 muselo ministerstvo spravedlnosti zrušit 19 dlouhodobě neobsazených a dalších sedm uvolněných exekutorských úřadů, které se nepodařilo znovu obsadit.

Na začátku příštího roku chce Exekutorská komora navrhnout zrušení minimálně dalších tří úřadů. V některých soudních obvodech dnes podle ní nepůsobí žádný exekutor, což komplikuje dostupnost exekučních služeb pro věřitele i dlužníky.

Problémem zůstávají nepeněžitá plnění

Komora kritizuje také nedostatečné odměňování u exekucí na nepeněžitá plnění, jako je vyklizení nemovitostí nebo odstranění černých staveb. I přes dílčí úpravy zůstává podle exekutorů odměna v těchto případech v hrubém nepoměru k reálným nákladům.

„V praxi se stává, že věřitel nenajde exekutora, který by byl schopen provést vyklizení bez finanční ztráty. To je dlouhodobě neudržitelný stav,“ uvedl Mlynarčík.

Jednání s ministrem Tejcem

Exekutorská komora avizuje, že chce situaci řešit s novým ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem, vládou i Parlamentem. Vedle úpravy tarifu chce otevřít širší debatu o modernizaci exekučního řádu, zjednodušení srážek ze mzdy, rychlejší digitalizaci justice a širším zapojení exekutorů například do nesporných řízení nebo doručování písemností.

Cílem je podle komory stabilizace exekučního systému a nalezení rovnováhy mezi ochranou práv věřitelů a dlužníků.

Ministerstvo: Změny reagují na inflaci

Ministerstvo spravedlnosti dříve uvedlo, že připravovaná úprava tarifu má reagovat zejména na inflaci z minulých let. Změny se podle resortu týkají minimální odměny v peněžitých exekucích, sazeb u nepeněžitých plnění i náhrad hotových výdajů.

Návrh vyhlášky je v současnosti projednáván v pracovních komisích Legislativní rady vlády. Ministerstvo zároveň odmítá, že by postupovalo bez odborné diskuse, a připomíná, že legislativní proces běží už od konce roku 2022.


Doporučení: Ministerstvo spravedlnosti by se mělo namísto automatického navyšování odměn zaměřit na důkladnou analýzu skutečného hospodaření exekutorských úřadů. Transparentní přezkum nákladů a příjmů by mohl odhalit systémové problémy, které samotné zvyšování tarifu neřeší. Jednou z cest by mohlo být i zvážení modelu, v němž by soudní exekutoři působili jako státní zaměstnanci. Současná kombinace soukromého podnikání se státní mocí dlouhodobě vytváří nerovnováhu mezi výkonem spravedlnosti a ochranou dlužnických práv a vyvolává pochybnosti o férovosti celého systému.