Firmy v posledních letech výrazně investují do zabezpečení firemní e-mailové komunikace, protože právě ta zůstává jednou z hlavních vstupních bran pro internetové podvody. Ani kvalitní filtrace ale nezachytí vše. U zpráv, které působí věrohodně a zapadnou do běžného pracovního provozu, začíná hrát zásadní roli lidská reakce, nikoli jen technická ochrana nebo jednoduchá statistika kliknutí.
Bezpečnostní nástroje dnes dokážou odfiltrovat velkou část phishingových útoků ještě předtím, než se dostanou k zaměstnancům. Právě proto se pozornost podniků přesouvá k těm e-mailům, které obranou projdou. Nejde přitom o nápadně podezřelé zprávy se špatnou češtinou, podivnou grafikou nebo přemrštěnými požadavky. Naopak stále častěji vypadají jako běžný pracovní e-mail, třeba jako žádost od kolegy, zpráva z interního systému nebo faktura od známého dodavatele.
V takové situaci už podle původního textu nerozhoduje jen technologie, ale především člověk. Pro firmy to znamená i přímý ekonomický problém. Pokud zaměstnanec na podobnou zprávu zareaguje chybně, škoda nemusí vzniknout jen odcizením přihlašovacích údajů. Následovat mohou výpadky provozu, zdržení plateb, komplikace ve vztazích s dodavateli nebo dodatečné náklady na obnovu systémů a interní kontrolu incidentu.
Za slabé místo se v této souvislosti ukazuje i přístup ke školení. Řada firem zaměstnance jednou ročně seznámí se základními pravidly a očekává, že je v rozhodující chvíli bezchybně použijí. Jenže u phishingu nejde pouze o to, co člověk ví. Podstatné je, zda si správný postup vybaví právě ve chvíli, kdy pracuje pod tlakem, řeší více úkolů najednou a e-mail na první pohled ničím nevybočuje.
Samotný počet lidí, kteří na podvodnou zprávu klikli, tak podle vyznění textu nemusí být pro firmy nejdůležitějším ukazatelem. Důležitější je schopnost zaměstnanců rozpoznat riziko v reálném provozu a správně reagovat i tehdy, když útok nevypadá jako podvod. Právě od toho se odvíjí skutečná odolnost podniku a ve výsledku i výše nákladů, které může digitální incident způsobit.
