Léky ze skupiny GLP-1, mezi které patří například Ozempic nebo Wegovy, podle nové studie nezasahují jen do zdravotního stavu pacientů, ale také do tržeb potravinářských firem. Data z amerických domácností ukazují, že po nasazení těchto přípravků klesá celková útrata za potraviny a nejcitelnější ztráty dopadají na výrobce chipsů, sladkého pečiva a dalších kaloricky bohatých produktů.

Studie The No-Hunger Games: How GLP-1 Medication Adoption Is Changing Consumer Food Demand, kterou připravily Sylvia Hristakeva a Jūra Liaukonytė z Cornellovy univerzity spolu s Leem Felerem z výzkumné firmy Numerator, vyšla letos v časopise Journal of Marketing Research. Autoři propojili průzkum o užívání GLP-1 léků s ověřenými transakčními daty reprezentativního panelu amerických domácností. Výsledek je z pohledu maloobchodu i výrobců poměrně jednoznačný: domácnosti s alespoň jedním uživatelem těchto léků snížily do šesti měsíců od zahájení léčby výdaje za potraviny v průměru o 5,3 procenta. U domácností s vyššími příjmy dosáhl pokles 8,2 procenta.

Nejde přitom jen o nákup v supermarketech. Studie zaznamenala také osmi­procentní propad útrat v rychlém občerstvení, kavárnách a dalších provozech s omezenou obsluhou. Právě tento segment je silně navázán na impulzivní spotřebu a nákupy motivované chutí, které účinek GLP-1 léků podle zjištění významně omezuje.

Největší tlak je patrný při pohledu na jednotlivé kategorie zboží. Během šesti měsíců od nasazení léku klesly výdaje za chipsy a další slané pochutiny o 11,5 procenta. Sladké pečivo ztratilo 8,5 procenta. O více než sedm procent se snížily také útraty za přílohy a mražené přílohy, salátové dresinky a oleje, sýry a sušenky. Téměř sedmiprocentní pokles zasáhl i nealkoholické limonády a suroviny na pečení.

Další skupiny s nižšími, ale stále výraznými ztrátami zahrnují koření a dochucovadla s poklesem o 5,5 procenta, těstoviny, mražené těstoviny a obiloviny o 5,1 procenta, džusy o 4,8 procenta a kávu, čaj a energetické nápoje o 4 procenta. Bonbony a čokoláda oslabily o 3,5 procenta. Z dat vyplývá, že největší zásah dopadá na výrobky spojené spíše s chutí a vysokým obsahem cukru, tuku nebo kalorií než s běžnou základní spotřebou.

Jen malá část trhu naopak mírně rostla. Výživové tyčinky si polepšily o 0,5 procenta, masové snacky o 1 procento a čerstvé ovoce a zelenina o 1,5 procenta. Jedinou kategorií se statisticky významným růstem byl jogurt, u něhož útrata vzrostla o 2,5 procenta. Z pohledu výrobců je podstatné, že změna nákupního košíku nevypadá jako masivní přesun ke zdravým alternativám, ale spíše jako prudké omezení nezdravějších položek.

Pro firmy je důležité i to, že podle studie nejde pouze o krátký výkyv. Posuny ve spotřebě přetrvávají po celý první rok užívání léku, i když po prvních šesti měsících částečně slábnou. Domácnosti, které léčbu ukončí, se pak postupně vracejí ke svým původním nákupním návykům. To znamená, že rozsah dopadu na tržby potravinářských výrobců bude úzce souviset s tím, jak rychle se bude rozšiřovat počet uživatelů těchto léků a jak dlouho na léčbě zůstanou.

Výzkum vycházel z panelu firmy Numerator, který sleduje zhruba 150 tisíc amerických domácností. Informace o užívání léků sbírali výzkumníci ve čtyřech vlnách mezi říjnem 2023 a červencem 2024 a následně je propojili s ověřenými záznamy o skutečných nákupech. Právě práce s transakčními daty dává závěrům vyšší váhu, protože nejde jen o deklarované chování spotřebitelů, ale o reálné výdaje.

Pro americký potravinářský sektor jde o signál, že růst trhu s GLP-1 léky se může postupně promítat do struktury poptávky i do skladby firemních portfolií. Pokud v USA tyto přípravky užívá podle dřívějších průzkumů zhruba 6 procent dospělé populace, tlak na výrobce slaných pochutin, sladkého pečiva a limonád může dál sílit. Naopak část producentů jogurtů, čerstvého ovoce a zeleniny nebo proteinových snacků může z nového spotřebitelského chování těžit.