Debata o umělé inteligenci se v indických firmách posouvá od jednotlivých testů k otázce, jak přestavět celé podnikání. Na konferenci Technology Senate X v Ahmadábádu upozornil Sanjeev Rastogi z konglomerátu Adani Enterprises, že dlouhodobou konkurenční výhodu nezískají podniky, které jen nasadí několik AI nástrojů, ale ty, které začlení práci s daty a inteligentními systémy do každodenního řízení firmy.
Rastogi, který v Adani Enterprises působí jako šéf politiky pro oblast služeb, popsal současnou fázi jako zlomový okamžik. Podle něj už nejde o to, zda do AI investovat, ale jak rychle se podnik dokáže přeskupit tak, aby se inteligence stala součástí každého rozhodnutí, pracovního postupu i kontaktu se zákazníkem. Právě v tom vidí rozdíl mezi firmou, která je pouze „AI-enabled“, tedy technologií doplněná, a podnikem „AI-native“, kde je AI zabudovaná přímo do fungování společnosti.
Za poslední dva roky spustily podniky v řadě odvětví stovky pilotních projektů. Ty sice ukázaly, co generativní AI a další nástroje umějí, jen malá část z nich se ale proměnila v plošnou změnu fungování firmy. Podle Rastogiho je problém v tom, že mnoho podniků stále vnímá AI jako soubor oddělených projektů navázaných na starší systémy. Naproti tomu skutečně AI-nativní firma staví na spravovaných datech, plošné znalosti AI napříč podnikem a průběžném učení, které podporuje všechny obchodní funkce.
Z ekonomického pohledu označil za nejcennější aktivum podnikovou datovou základnu. Pokud se AI učí z každé transakce, zákaznické interakce i provozního procesu, stávají se vlastní data konkurenční bariérou, kterou soupeři obtížně napodobí. Firmy, které data neuzavírají v jednotlivých odděleních, ale spravují je jako společný strategický majetek, podle něj získají větší šanci proměnit investice do AI v dlouhodobou hodnotu.
To zároveň mění i způsob, jak návratnost těchto investic měřit. Nejde už jen o úspory nákladů nebo omezení počtu rutinních činností. Důležitějšími ukazateli mají být růst tržeb, kvalita zákaznické zkušenosti, vyšší produktivita, rychlejší provozní reakce, inovace, důvěra a soulad s pravidly. Jinými slovy, účet za zavedení technologie sám o sobě nevypovídá o tom, zda AI firmu skutečně posiluje.
O výsledku rozhodne vedení, ne samotná technologie
Rastogi zdůraznil, že přechod na AI-nativní model nemůže zůstat jen úkolem IT oddělení. Začít má podle něj na úrovni představenstva a vrcholového vedení. Manažeři musí rozhodnout, že data budou považována za strategické aktivum celé firmy, nikoli za provozní vedlejší produkt. Současně mají budovat znalost AI na všech úrovních organizace, nastavit pevná pravidla řízení a etické mantinely a podporovat firemní kulturu, která odměňuje testování nových přístupů i průběžnou proměnu procesů.
Právě řízení a dohled označil za podmínku, bez níž nelze AI rozšiřovat ve velkém. Za nezbytné považuje jasné určení odpovědnosti za každý AI systém, silnou ochranu citlivých podnikových dat, lidský dohled u rozhodnutí s významným dopadem a také průhlednost a možnost auditu v procesech, kde AI zasahuje do provozu. Bez těchto pojistek by firmy jen obtížně udržely důvěru zákazníků, regulátorů i investorů.
Pro podniky to znamená i další nákladovou a organizační vrstvu. Vedle investic do softwaru a infrastruktury budou muset financovat nové kontrolní mechanismy, úpravy procesů a interní odpovědnostní rámce. Krátkodobě to může zvyšovat náklady na transformaci, dlouhodobě ale právě tato pravidla mohou rozhodnout o tom, zda firma zvládne AI rozšířit bez reputačních a provozních škod.
Změna práce uvnitř firem bude drahá, ale klíčová
Další zásadní dopad se týká zaměstnanců. Podle Rastogiho budou inteligentní systémy stále častěji přebírat opakující se úkoly, zatímco lidé se mají přesouvat k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Taková změna však nebude automatická. Firmy budou muset investovat do rekvalifikace, přepracování pracovních postupů i rozvoje nových dovedností napříč organizací.
V jeho pojetí nemá AI nahrazovat lidský úsudek, ale rozšiřovat lidské schopnosti. Právě tento poměr mezi automatizací a odpovědností vedení bude pro podniky klíčový i z finančního hlediska. Pokud firmy nasadí AI jen jako nástroj na dílčí úspory, mohou podle něj zaostat. Pokud ale spojí technologii, data, správu, firemní kulturu a práci s talenty do jednoho modelu, mohou si vybudovat výhodu, která se bude v čase dál zhodnocovat.
Z vystoupení v Ahmadábádu tak vyplynulo, že další etapa digitální transformace nebude stát na počtu spuštěných pilotů, ale na schopnosti přetvořit podnikové fungování. Pro velké firmy v Indii i jinde to znamená především nové investiční priority, tlak na kvalitní správu dat a vyšší nároky na vedení, které musí převzít odpovědnost za ekonomické výsledky celé AI strategie.
