Podnikateli Janu Čermákovi se dál komplikují snahy o záchranu mediálního impéria, které převzal po Jaromíru Soukupovi. Po konkursu společnosti Barrandov Televizní Studio a insolvenčním řízení s vydavatelstvím Empresa Media se do problémů dostala také společnost S-24 akvizice II. Věřitelé upozorňují na milionové pohledávky a podle insolvenčního návrhu mohou další závazky dosahovat až stovek milionů korun. Přibývající finanční potíže vyvolávají otázky, zda se Čermákovi podařilo zadlužené podniky skutečně ozdravit, nebo pouze oddálit jejich nevyhnutelný pád.

Další Čermákova společnost v insolvenčním řízení

Městský soud v Praze zahájil 4. listopadu 2026 insolvenční řízení se společností S-24 akvizice II, s.r.o., která patří do podnikatelského okruhu Jana Čermáka. Návrh podala Asociace televizních organizací (ATO), která po společnosti požaduje úhradu pohledávek ve výši 2 211 759 korun. Případ je veden pod spisovou značkou MSPH 92 INS 19499/2026.

Pohledávky vznikly podle návrhu v souvislosti s poskytováním výsledků měření televizní sledovanosti za březen, duben a květen letošního roku. Jednotlivé faktury dosahují částky 737 253 korun včetně DPH a jejich splatnost postupně uplynula v březnu, dubnu a červnu.

Z předloženého insolvenčního návrhu vyplývá, že S-24 akvizice II přistoupila v červenci 2025 ke smlouvě původně uzavřené se společností Barrandov Televizní Studio. Podle ATO se tak stala společně s původním provozovatelem televize solidárně odpovědnou za úhradu smluvních závazků.

Nejde přitom o jedinou pohledávku, která se v návrhu objevuje. Věřitel upozorňuje rovněž na další subjekty, jejichž nároky mají ukazovat na širší finanční problémy společnosti.

Věřitelé čekali na peníze měsíce. Firma žádala o další čas

Zvlášť nepříznivě pro vedení společnosti vyznívá postup komunikace s věřitelem popsaný v insolvenčním návrhu. ATO se podle svého podání pokoušela situaci řešit již během první poloviny letošního roku.

Dne 25. června zaslala společnosti předžalobní výzvu k úhradě. Firma reagovala 1. července s vysvětlením, že probíhají jednání týkající se pronájmu části obchodního závodu Barrandov Televizní Studio. Požádala proto, aby věřitel s dalšími právními kroky vyčkal.

Asociace však podle insolvenčního návrhu považovala odpověď za neurčitou. Následovala další výzva k zaplacení do konce července. Společnost poté požádala o prodloužení času až do konce září 2026.

Věřitel této žádosti vyhověl. Podle svého vyjádření nepodnikal do 30. září žádné další kroky směřující k vymožení pohledávek. Přesto se údajně nedočkal ani částečné úhrady.

Právě tento vývoj vyvolává vážné otázky ohledně schopnosti vedení společnosti řešit své finanční závazky. Pokud podnik opakovaně žádá o odklad, aniž by následně zaplatil alespoň část dlužné sumy, je namístě ptát se, zda měl skutečně připravený realistický plán, nebo pouze získával další čas.

Kromě samotné jistiny ATO uplatňuje také zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 procenta z dlužných částek za každý den prodlení. Celkový požadovaný nárok se tak může dále zvyšovat.

Další téměř 1,5 milionu korun pro Intergram. Radiokomunikace mají mít pohledávky za stovky milionů

Insolvenční návrh odhaluje také další finanční závazky, které ATO uvádí jako důkaz existence více věřitelů.

Jedním z nich je kolektivní správce práv Intergram. Podle dokumentu eviduje vůči S-24 akvizice II pohledávku ve výši 1 497 957,89 koruny. Dluh má souviset s neuhrazenými odměnami za užití chráněných uměleckých výkonů a záznamů.

Příslušná licenční smlouva byla uzavřena v listopadu 2025 mezi Intergramem, Barrandov Televizní Studio a S-24 akvizice II. Obě společnosti se podle návrhu zavázaly k úhradě licenčních odměn společně a nerozdílně.

Součet konkrétně vyčíslených pohledávek ATO a Intergramu tak dosahuje přibližně 3,71 milionu korun, a to bez dalšího příslušenství.

Ještě závažnější je ovšem zmínka o Českých Radiokomunikacích. ATO ve svém podání tvrdí, že tento subjekt má vůči společnosti S-24 akvizice II splatné pohledávky ve výši stovek milionů korun.

Pokud se informace o takto vysokých pohledávkách potvrdí, nebude hlavním problémem pouze několik neuhrazených faktur. Půjde o zásadní otázku schopnosti společnosti uspokojit své věřitele.

Je však nutné zdůraznit, že přesná výše pohledávek Českých Radiokomunikací není v předloženém návrhu doložena samostatným vyčíslením a soud o úpadku S-24 akvizice II dosud nerozhodl.

Záchrana Barrandova skončila konkursem. Co zůstalo věřitelům?

Jan Čermák vstoupil do mediálního podnikání spojeného s Jaromírem Soukupem s ambicí stabilizovat zadlužené společnosti a zachovat jejich provoz. Jeho skupina postupně převzala kontrolu nad televizním Barrandovem i vydavatelstvím Empresa Media.

Dosavadní výsledky ovšem ukazují, že záchrana televizního podnikání neproběhla podle slibů.

Společnost Barrandov Televizní Studio prošla reorganizací, která měla umožnit další fungování podniku. Ta však neuspěla a v dubnu 2026 soud rozhodl o přeměně reorganizace v konkurs.

Podle analýzy serveru Dluhopisář zveřejněné začátkem listopadu dosahovaly zjištěné pohledávky věřitelů Barrandov Televizní Studio přibližně 1,08 miliardy korun. Majetek byl přitom oceněn zhruba na 81 milionů korun.


Z pohledu věřitelů není rozhodující, jak ambiciózní byl původní plán. Rozhodující je, kolik peněz se jim skutečně vrátí.

Dluhopisy za 24 milionů korun: další varovný signál

Problémy Čermákova podnikatelského okruhu se netýkají pouze televizního provozu. Významné komplikace se objevily také u dluhopisového financování.

Společnost S-24 finance v říjnu 2026 oznámila, že u emise S-24 01 – TV Barrandov došlo k prodlení s výplatou výnosu. Následkem bylo předčasné zesplatnění celé emise s celkovou jmenovitou hodnotou 24 milionů korun.

Tato skutečnost představuje zásadní varovný signál pro investory, kteří do projektů skupiny vložili své prostředky. Předčasná splatnost totiž znamená, že nastaly smluvní podmínky, za nichž se závazky z emise staly splatnými dříve, než se původně předpokládalo.

Firma zároveň předložila návrhy týkající se dalšího postupu při vymáhání pohledávek. U jiné dluhopisové emise, S-24 02, navrhla rozšířit účel využívání získaných prostředků na širší financování projektů skupiny S-24. Předpokládaný objem této emise činil až 90 milionů korun, což ovšem neznamená, že taková částka byla skutečně upsána nebo že je nesplácená.

Tyto okolnosti zvyšují význam transparentního informování investorů. Je legitimní požadovat jasné vysvětlení, z jakých zdrojů hodlá emitent splatné závazky uhradit a jakou skutečnou hodnotu má případné zajištění dluhopisů.

Podnikatel, který veřejně představuje své projekty jako příležitost pro investory, musí být připraven stejně otevřeně vysvětlovat i okamžik, kdy se tyto projekty dostávají do problémů.

Empresa Media: nezaplacené mzdy a další insolvenční řízení

Další komplikace zasáhly také vydavatelství Empresa Media, které se rovněž dostalo pod kontrolu Čermákovy podnikatelské skupiny.

Koncem října 2026 bylo s vydavatelstvím zahájeno insolvenční řízení na základě návrhu jedenácti bývalých zaměstnanců. Ti uvedli, že jim společnost nevyplatila mzdy za poslední tři měsíce.

Podle jejich tvrzení se problémy s výplatami týkaly také dalších pracovníků vydavatelství.

Zatímco u bank, velkých dodavatelů nebo finančních investorů lze hovořit o podnikatelském riziku, v případě nevyplacených mezd mají finanční problémy přímý dopad na zaměstnance a jejich rodiny.

Jestliže se jejich tvrzení potvrdí, půjde o další vážné selhání v rámci podnikání spojeného s Čermákovou skupinou.

Situace je navíc problematická v širším kontextu. Empresa Media ještě na konci září informovala o přípravě reorganizačního plánu. O několik týdnů později se však bývalí zaměstnanci domáhali svých nároků soudní cestou.

Nabízí se proto otázka, zda vedení společnosti dostatečně včas vyhodnotilo její finanční situaci a přijalo kroky k ochraně zaměstnanců i dalších věřitelů.

Barrandov už provozují České Radiokomunikace. Čermákova skupina ztratila kontrolu nad vysíláním

K zásadní změně došlo také přímo v televizním provozu.

Na konci října 2026 skončila dosavadní vysílací oprávnění stanic Barrandov. Od 30. října jejich vysílání pod novými licencemi zajišťuje společnost Broadcasting Services, která patří do skupiny Českých Radiokomunikací.

Pro diváky to neznamená konec televizních programů. Stanice pokračují pod známou značkou. Z hlediska podnikatelského uspořádání jde však o zásadní změnu.

Televizní projekt, který se Čermák pokoušel stabilizovat, tak pokračuje mimo dosavadní licenční strukturu jeho skupiny.

Právě České Radiokomunikace jsou přitom významným věřitelem původního televizního provozovatele a podle nového insolvenčního návrhu by měly mít vysoké pohledávky i vůči S-24 akvizice II.

Pro věřitele je důležité, za jakých podmínek došlo k předání televizního provozu, jak byla vypořádána související práva a zda tyto kroky přinesou prostředky využitelné k úhradě dluhů.

Kolik dalších problémů musí přijít, než Jan Čermák předloží jasné vysvětlení?

Případ společnosti S-24 akvizice II není izolovanou událostí. Zapadá do širšího obrazu finančních komplikací, které v posledních měsících zasáhly několik společností spojených s Janem Čermákem.

Barrandov Televizní Studio skončilo v konkursu. Empresa Media čelí insolvenčnímu návrhu bývalých zaměstnanců. S-24 finance oznámila předčasné zesplatnění dluhopisové emise v nominální hodnotě 24 milionů korun. A nyní se mezi dlužníky v insolvenčním rejstříku objevila také S-24 akvizice II.

Každý z těchto případů má vlastní právní a ekonomické okolnosti. Jan Čermák je tak spojován se závazky všech společností do jediného dluhového celku. 

Z pohledu hodnocení podnikatelské strategie však nelze přehlížet společný jmenovatel: opakující se problémy se splácením závazků, neúspěšné restrukturalizace a rostoucí nejistotu věřitelů.

Jan Čermák v souvislosti s nejnovějším insolvenčním řízením uvedl pro ČTK, že S-24 akvizice II byla vždy systémově i ekonomicky propojena s Barrandov Televizní Studio, a proto podle něj její osud logicky následuje osud původního provozovatele.

Takové vysvětlení může popisovat ekonomickou souvislost mezi oběma společnostmi. Samo o sobě však neodpovídá na otázku, proč byly přijímány další smluvní závazky, zda existoval realistický plán jejich splácení a jaké konkrétní kroky byly podniknuty k ochraně věřitelů.

Jan Čermák by měl veřejně a konkrétně vysvětlit, jaký je skutečný finanční stav jeho podnikatelských projektů, jak hodlá řešit splatné závazky a s jakým výsledkem mohou počítat věřitelé, investoři i zaměstnanci.

Bez takového vysvětlení budou další insolvenční řízení jen posilovat pochybnosti o tom, zda Čermákovy restrukturalizační plány představovaly realistickou cestu k ozdravení podniků, nebo šlo jen o dosazení vlastních insolvenčních správců a vliv na odprodej majetku. 

Protože skutečným měřítkem úspěchu podnikatele není počet oznámených záchranných plánů ani rozsah převzatých společností. Je jím především schopnost dostát závazkům vůči těm, kteří jeho podnikání financovali, dodávali mu služby nebo pro něj pracovali.

Článek vychází z insolvenčního návrhu vedeného pod sp. zn. MSPH 92 INS 19499/2026, veřejně dostupných oznámení společnosti S-24 finance a zveřejněných informací médií k 6. listopadu 2026. Tvrzení věřitelů nejsou automaticky soudem potvrzenými skutečnostmi. Jan Čermák není automaticky osobním dlužníkem závazků uvedených společností.