Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru BRICS v indickém Dillí postavil do středu pozornosti ekonomickou váhu sdružení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Tvrdil, že země BRICS v posledních pěti letech vytvořily více než 40 procent světového hrubého domácího produktu a že se podílely na více než polovině globálního ekonomického růstu.

Putin ve svém vystoupení zároveň ostře zlehčoval význam skupiny G7, tedy uskupení vyspělých ekonomik zahrnující Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Podle jeho slov připadlo na G7 ve stejném období 29 procent světového HDP a jen 18 procent světového růstu. Za hlavní přednost BRICS označil velikost domácích trhů a skutečnost, že členské země podle něj představují více než polovinu světové populace.

Vystoupení mělo zřetelný ekonomický i obchodní rozměr. Ruský prezident se snažil ukázat, že přes západní tlak zůstává Rusko součástí významného hospodářského bloku a že může dál rozvíjet obchodní vazby s partnery, které označil za spolehlivé a předvídatelné. Právě to je pro firmy a investory klíčový signál: Moskva se i v podmínkách omezení snaží přesouvat těžiště zahraničněobchodních vztahů mimo západní trhy.

Putin současně znovu zaútočil na sankční politiku Spojených států a jejich spojenců. Uvedl, že proti Rusku bylo podle něj uvaleno více než 30 tisíc sankcí, což je podle jeho vyjádření dvojnásobek souhrnného počtu sankcí zavedených vůči všem ostatním zemím světa. Kritizoval také hrozbu takzvaných sekundárních sankcí vůči státům, které dál nakupují ruskou ropu, včetně Indie.

Pro mezinárodní obchod jde o podstatné téma. Sekundární sankce totiž mohou zvyšovat náklady na financování obchodu, pojištění přepravy i vypořádání plateb a komplikovat rozhodování firem, které se pohybují mezi různými sankčními režimy. Právě obchod s energiemi je v tomto směru citlivý, protože se dotýká nejen státních rozpočtů, ale i marží obchodníků, dopravy a dostupnosti surovin pro průmysl.

Ruský prezident také tvrdil, že ruská ekonomika navzdory omezením vykazuje za poslední tři roky růst nad světovým průměrem. Současně mluvil o hlubokých strukturálních změnách ve světové ekonomice, v níž se podle něj někdejší tahouni růstu postupně nahrazují novými centry hospodářské expanze. Tím znovu podpořil argument, že BRICS získává větší vliv nejen politicky, ale i z pohledu výroby, spotřeby a investic.

Putin vystoupil na fóru v pátek před formálním zahájením 18. summitu BRICS, který se koná v sobotu. Ještě předtím jednal bilaterálně s indickým premiérem Naréndrou Módím. Pro Rusko má podobná platforma význam mimo jiné v tom, že mu umožňuje veřejně zdůrazňovat alternativní obchodní a finanční vazby v době, kdy je jeho přístup na část západních trhů omezen sankcemi kvůli válce na Ukrajině.