Kolumbijská vláda prezidenta Abelarda de la Espriella čelí narůstajícím rozpočtovým tlakům: veřejný dluh dosahuje zhruba 60 % HDP, bez zásahu by schodek veřejných financí mohl v roce 2027 vystoupat na 9,4 % HDP a obsluha dluhu by spotřebovala téměř čtvrtinu státního rozpočtu. Kabinet proto jedná s Mezinárodním měnovým fondem o úvěrovém programu, jehož objem by mohl činit až 20 miliard dolarů.

Hospodářská situace se komplikuje v době, kdy nová vláda zároveň navyšuje aktivitu bezpečnostních složek proti ozbrojeným skupinám napojeným na obchod s drogami a nelegální těžbu zlata. Prezident, který je ve funkci téměř sto dní, ukončil neúspěšná mírová jednání zahájená za svého levicového předchůdce Gustava Petra a prosazuje tvrdší postup. Bezpečnostní operace však zatěžují omezené veřejné zdroje, zatímco skupiny si v některých částech země zachovávají značný vliv.

Vláda navíc nastoupila krátce před ničivým zemětřesením, které si tři dny po inauguraci vyžádalo více než 300 obětí a způsobilo škody přesahující 13 miliard dolarů. Kabinet po katastrofě oznámil vznik Fondu zázraku určeného na obnovu, jeho praktické rozběhnutí je ale podle dostupného popisu pomalé.

Daňové změny mají snížit tlak na státní finance

Na konci října vláda představila rozsáhlou kombinaci daňových a výdajových opatření. Návrh počítá s omezením okruhu zboží, na něž se vztahují zvýhodněné sazby DPH, rozšířením základu daně z příjmů a snížením počtu zaměstnanců státu o pětinu. Prezident by zároveň získal pravomoc krátit výdaje na základě dekretu.

Součástí balíku je také pokles korporátní daně z 35 na 31 %. Velcí noví investoři by mohli po dobu 16 let využívat sazbu 20 %. Návrh tak kombinuje rozpočtové škrty a vyšší daňové zatížení části obyvatelstva s pobídkami pro podniky. Bývalý ministr financí Mauricio Cárdenas hodnotil plán jako překvapivě fiskálně disciplinovaný vzhledem k prezidentovu populistickému stylu.

Nejisté ovšem zůstává schválení reformy v Kongresu. Prezidentova strana má jen omezený počet mandátů a formální většina nakloněná vládě není pevná. Největší parlamentní strana, pravicové Demokratické centrum, se staví zdrženlivě zejména k růstu daní. Viceprezident José Manuel Restrepo varoval, že bez přijetí návrhu by Kolumbii mohl hrozit platební problém.

Bezpečnostní politika naráží na rozpočtové limity

Vláda chce rozšířit také nástroje proti zločineckým strukturám. Takzvaný zákon o podrobení se státu by pachatelům nabídl nižší tresty výměnou za přiznání, předání majetku a spolupráci s úřady. Navrhovaný protiteroristický zákon by výkonné moci umožnil označovat skupiny za teroristické a zmrazovat majetek osob, které s nimi údajně spolupracují. Organizace na ochranu lidských práv se obávají možného zneužití těchto pravomocí vůči občanské společnosti.

Dosavadní nárůst operací je podle Javiera Flóreze z think-tanku Ideas for Peace spíše mírný a opírá se hlavně o zatýkání, zabíjení hledaných osob a zajišťování majetku. Události v karibském městě Santa Marta ukázaly limity vládního postupu: po zářijovém zabití jednoho z vůdců gangu jeho skupina vyhlásila blokádu, vyzvala podniky k uzavření a obyvatele k setrvání doma. Ani přílet prezidenta a demonstrace vojenské síly podle textu obyvatele nepřiměly vyjít do ulic.

Politické napětí může prosazování úsporných kroků dále ztížit. Levicový Historický pakt, který prezidentské volby prohrál o méně než jedno procento, plánuje spolu s odbory a studenty celostátní stávku na 19. listopadu proti výdajovým škrtům. Při protivládních protestech v předchozím měsíci demonstrovalo přibližně 60 000 lidí. Pro vládu tak bude rozhodující, zda vedle důrazu na bezpečnost dokáže získat dostatečnou parlamentní podporu pro konsolidaci rozpočtu a stabilizaci dluhu.