Krize kolem polského ústavního soudu se dále vyostřila protesty, policejním zásahem i otevřeným střetem vlády s národně konzervativní opozicí. Přetrvávající spor o fungování soudu prodlužuje nejistotu v oblasti právního státu, která má význam také pro předvídatelnost právního prostředí v zemi a její vztahy s Evropskou unií.
Premiér Donald Tusk v projevu zveřejněném na sociální síti X obvinil představitele opozice ze snah ničit demokracii a právní stát. Reagoval tím na páteční dění před sídlem ústavního soudu, kam se sešli příznivci strany Právo a spravedlnost (PiS). Demonstrace mířila proti pozastavení výkonu funkce předsedy soudu Bogdana Šwienczkowského.
Část soudců v pátek dopoledne oznámila na webu soudu, že nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce Šwienczkowskému i místopředsedovi Bartlomieji Sochańskému. Podle tohoto oznámení se do čela soudu postavila Korwinová-Piotrowská. Oficiální účet soudu na síti X tento postup označil za „státní převrat“.
Protestující před budovou skandovali hesla namířená proti premiérovi a někteří se pokoušeli překonat bezpečnostní zábrany. Policie následně uvedla, že zadržela tři osoby. Tusk označil páteční incidenty za děsivé a prohlásil, že úkolem výkonné moci je soudu zajistit bezpečnost i podmínky pro práci.
Nezávislost soudu zůstává podmínkou evropského právního rámce
Vláda, která je u moci od roku 2023, se několik týdnů snaží dosáhnout odchodu soudců ústavního soudu jmenovaných předchozím kabinetem PiS. Strana PiS vládla v Polsku v letech 2015 až 2023 a její příznivci se na podporu nynějších soudců před budovou soudu scházejí opakovaně.
Vládní představitelé argumentují rozhodnutím Soudního dvora EU z konce loňského roku. Ten dospěl k závěru, že polský ústavní soud porušil několik základních zásad unijního práva a kvůli nesrovnalostem při jmenování tří soudců a tehdejší předsedkyně nesplňuje požadavky na nezávislý a nestranný soud.
Rozhodnutí unijní instance má teoreticky vést k reformám, které by nezávislost ústavního soudu obnovily; jde zároveň o podmínku členství Polska v EU. Dosavadní postup však naráží na odpor prezidentů spjatých s PiS. Současný i předchozí prezident změny, jež by zvrátily reformy prosazené PiS, vetovali nebo avizovali, že je vetovat budou.
Pro fungování ekonomiky je stabilní a nezávislé soudnictví důležité zejména jako součást předvídatelného právního rámce pro domácí i zahraniční subjekty. Tusk uvedl, že je přesvědčen, že ústavní tribunál začne znovu plnit své povinnosti nezávisle a v souladu s ústavou. Politický a institucionální spor ale zatím pokračuje.
