Ministerstvo financí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovanými příjmy 2,189 bilionu korun a výdaji 2,578 bilionu korun. Výsledkem má být schodek 389 miliard korun, který by patřil k nejvyšším v historii samostatného Česka. Pro firmy, dodavatele státu i domácnosti je podstatné hlavně to, že stát dál navyšuje peníze do několika velkých oblastí, zejména do obrany, dopravy, sociálních výdajů a podpory energetiky.

Proti letošnímu schválenému rozpočtu mají příjmy stoupnout o 3,3 procenta, zatímco výdaje o 6,2 procenta. Vláda musí návrh odeslat do Sněmovny do konce září. Už nyní je ale zřejmé, že mezi jednotlivými resorty budou rozdíly velmi výrazné a že růst státních výdajů nebude rozložen rovnoměrně.

Čtrnáct ministerských kapitol má podle návrhu hospodařit dohromady s 2 074,5 miliardy korun, což je meziročně asi o 78,7 miliardy více. Zdaleka největší položku představuje Ministerstvo práce a sociálních věcí s 1 026,0 miliardy korun, tedy téměř polovinou všech výdajů ministerstev. S výrazným odstupem následují školství, obrana a doprava.

Nejvyšší absolutní nárůst připadá na Ministerstvo obrany. Jeho rozpočet má vzrůst o 36,2 miliardy korun, tedy o 23,4 procenta. Právě tato kapitola je důležitá i pro soukromý sektor, protože se promítá do zakázek, investic a dlouhodobých kontraktů. Zároveň má podle návrhu zajistit splnění závazku vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.

Výrazně si má polepšit také doprava, a to o 16,5 miliardy korun. V této oblasti ale bude důležité i konečné nastavení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se financují silnice a železnice. U dopravy se zároveň počítá s nižšími příjmy, které jsou z velké části tvořeny penězi z Evropské unie. Konečná podoba této části financování zatím není uzavřena.

O 16,1 miliardy korun má vzrůst rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí. Největší tlak vytvářejí hlavně důchody, na které má stát meziročně vyplatit o 19,3 miliardy korun více. Více peněz má jít také na příspěvek na péči, nemocenské dávky a takzvanou superdávku. Naopak méně prostředků má směřovat na podporu v nezaměstnanosti a zaměstnávání, na část dotací v sociálních službách i na některé provozní výdaje.

Růst zaznamenává i Ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož rozpočet se má zvýšit o 13,4 miliardy korun. Hlavním důvodem jsou především podporované zdroje energie, na které má být vyčleněno 40,7 miliardy korun. Právě tato položka je významná pro energetické firmy i pro širší podnikatelské prostředí, protože ovlivňuje nákladové podmínky v ekonomice.

Nižší rozpočty u části resortů i vyšší náklady na státní dluh

Na opačném konci stojí Ministerstvo pro místní rozvoj, jehož kapitola má klesnout o 10,65 miliardy korun, tedy přibližně o třetinu. Významnou část poklesu vysvětluje dobíhání evropského programového období a také přesun části zaměstnanců a agend pod nový Úřad rozvoje území. Mírný pokles se týká také ministerstev životního prostředí a financí. U resortu financí mají klesnout zejména výdaje na činnost Finanční správy, i když objem platů má meziročně růst.

U Ministerstva zdravotnictví je změna prakticky nulová, pokles činí zhruba 0,85 milionu korun. Samotná rozpočtová kapitola zdravotnictví ale nevystihuje celkový objem peněz, které stát do této oblasti posílá. To je důležité i pro správné čtení rozpočtu z pohledu firem a institucí, které jsou na veřejném financování závislé.

Vedle ministerstev připadá velká část prostředků na další kapitoly. Největší z nich je Všeobecná pokladní správa s 318,5 miliardy korun. Právě přes ni stát financuje výdaje, které nespadají pod jeden konkrétní úřad. Patří mezi ně i 175,7 miliardy korun na platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce. Samostatně se výrazně promítá také kapitola Státní dluh s téměř 130 miliardami korun, tedy náklady na obsluhu zadlužení státu.

Pro veřejné finance je právě růst těchto nákladů důležitý i z hlediska budoucího zadlužování. Čím větší část rozpočtu spolknou mandatorní výdaje a obsluha dluhu, tím menší prostor zůstává pro investice nebo pro řešení případného ekonomického zpomalení.

Rozpočet Akademie věd ČR má vzrůst z letošních 8,05 miliardy na 8,51 miliardy korun. O téměř 462 milionů korun více má jít i do celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace v této kapitole. Grantová agentura ČR má hospodařit s 5,35 miliardy korun, což znamená meziroční zvýšení o 507 milionů. Z pohledu ekonomiky jde o prostředky, které mohou ovlivnit výzkumné organizace, univerzity i část inovačního byznysu navázaného na veřejné granty.

Rozpočet Bezpečnostní informační služby má zůstat prakticky beze změny, když by měla příští rok hospodařit s 2,587 miliardy korun oproti letošním 2,597 miliardy. Energetický regulační úřad by naopak měl mít výdaje přes 417,5 milionu korun, tedy meziročně o 74 milionů více. Zároveň mu mají klesnout příjmy na 530,4 milionu korun. Největší část výdajů půjde na mzdy a související platby, výrazně ale porostou i kapitálové výdaje, a to z 4,6 milionu na 53,5 milionu korun.

Účel výdajů ukazuje jiný obrázek než rozdělení podle úřadů

Při pohledu na rozpočet podle účelu použití peněz vychází jako největší oblast sociální zabezpečení s 1,016 bilionu korun. Následují ostatní veřejné služby s 314,3 miliardy a vzdělávání s 283,6 miliardy korun. Významné jsou také výdaje na zdravotnictví ve výši 192,4 miliardy, obranu 183,3 miliardy a dopravu 163,4 miliardy korun.

Právě zdravotnictví ukazuje, jak odlišný může být pohled podle rozpočtové kapitoly a podle skutečného účelu peněz. Samotné Ministerstvo zdravotnictví má v návrhu jen 12,7 miliardy korun, zatímco celkové státní výdaje zařazené do zdravotnictví dosahují 192,4 miliardy. Hlavní důvod spočívá v tom, že platby za státní pojištěnce ve výši 175,7 miliardy korun jsou vedeny ve Všeobecné pokladní správě, nikoli přímo v rozpočtu ministerstva.

Návrh tak potvrzuje, že samotné čtení rozpočtů jednotlivých úřadů nevypovídá vždy přesně o tom, kam veřejné peníze skutečně směřují. Pro podniky, které sledují státní zakázky, dotace, regulaci nebo budoucí daňové a dluhové zatížení, bude příští rok důležité nejen to, kdo dostane více peněz, ale i to, jak velkou část rozpočtu dál pohltí sociální transfery, energetická podpora a rostoucí náklady státu na vlastní dluh.