Pákistán ani po zablokování 18,2 milionu nelegálně vydaných SIM karet za poslední dva a půl roku nedokázal výrazně omezit podvody spojené s telefonními hovory a bankovními službami. Jednání stálého výboru dolní komory parlamentu pro vnitro a kontrolu narkotik ukázalo, že falešně registrovaná mobilní připojení zůstávají klíčovou součástí podvodného byznysu a že zločinecké sítě zneužívají i ukradené biometrické údaje a pronajaté bankovní účty.
Podle informací předložených poslancům se při nedávném zátahu ve městě Multán podařilo zajistit 195 aktivních SIM karet a 81 platebních karet pro výběry z bankomatů. Společné operace pákistánského telekomunikačního regulátora PTA a Národní agentury pro vyšetřování kybernetické kriminality zasáhly 110 provozoven, dalších 29 tisíc SIM karet bylo zablokováno, 171 podezřelých skončilo v rukou policie a úřady získaly data týkající se zhruba 600 tisíc lidí.
Rozsah těchto čísel naznačuje, že problém už nelze vysvětlovat jen nízkou informovaností veřejnosti. Stále zřetelněji se rýsuje organizovaný dodavatelský řetězec, který stojí na slabinách systémů určených k ověřování identity a důvěryhodnosti uživatelů. Právě tyto slabiny mají přímý ekonomický dopad: zvyšují náklady bank, telekomunikačních firem i státu na prevenci, vyšetřování a kompenzace škod.
Vláda si podle dostupných údajů zaslouží uznání za rozsah dosavadních zásahů. Znepokojivé však je přiznání šéfa PTA, že biometrický systém používaný při vydávání SIM karet je obcházen. Parlamentní výbor byl informován, že otisky prstů se kradou na letištích, v centrech pro vydávání řidičských průkazů i na pasových úřadech. Nevyloučila se ani možnost zneužití systému NADRA, tedy pákistánského Národního úřadu pro databázi a registraci, který spravuje identifikační data obyvatel. Pokud zůstává přístup k prostředkům pro výrobu falešných identit otevřený, samotné dodatečné blokování SIM karet má jen omezený účinek.
Digitální platby rostou rychleji než ochrana identity
Pro pákistánskou ekonomiku je to citlivý rozpor. Islámábád se současně snaží omezit závislost země na hotovosti a urychlit přechod k digitálním platbám. Federální vláda vyčlenila 3,5 miliardy pákistánských rupií na podporu obchodnických QR plateb v systému Raast mezi zářím 2025 a červnem letošního roku. Raast je státem podporovaná infrastruktura pro okamžité platby. Jen od ledna do března přes ni prošlo 742 milionů transakcí v celkové hodnotě 23,27 bilionu rupií.
Do března navíc počet uživatelů mobilních aplikací branchless bankingu, tedy bezpobočkových finančních služeb, dosáhl 95,8 milionu a počet uživatelů bankovních mobilních aplikací činil 28,9 milionu. Čím větší část ekonomiky se přesouvá do digitálního prostoru, tím dražší jsou slabiny v ověřování identity. Nejde jen o ztráty klientů, ale také o vyšší provozní rizika bank, tlak na reklamační procesy a horší důvěru v elektronické kanály, do nichž stát i soukromý sektor investují značné prostředky.
Varováním je i vývoj spotřebitelských stížností. Banking Mohtasib, tedy pákistánský finanční ombudsman pro bankovní spory, přijal v první polovině roku 2026 celkem 21 392 nových stížností, zatímco o rok dříve to bylo 16 915. To představuje nárůst o více než 26 procent. Tyto případy sice zdaleka nezahrnují jen kybernetické podvody, přesto ukazují, že s růstem elektronických finančních služeb sílí i tlak na ochranu klientů a na kapacitu institucí, které mají spory řešit.
Letošní rozšíření právního rámce pro biometrii, nově i o rozpoznávání obličeje a ověření duhovky vedle otisků prstů, samo o sobě situaci nevyřeší. Státní ministr Talal Chaudhry proto podle všeho správně upozornil, že jednostranná závislost na otiscích prstů by se měla přehodnotit. Změna typu biometrického údaje ale nepřinese zásadní výsledek, pokud zůstane zranitelná instituce, která tato data uchovává nebo zpracovává.
Ekonomická škoda tak nespočívá jen v jednotlivých podvodech, ale i v oslabení důvěry v digitální infrastrukturu, na níž stojí budoucí růst platebních služeb. Proto je podstatné, že parlamentní výbor nyní uložil tajemníkovi ministerstva vnitra, aby svolal všechny relevantní instituce a připravil nový postup. Právě koordinace mezi telekomunikačním regulátorem, vyšetřovateli, registry identit a bankovním sektorem bude rozhodovat o tom, zda Pákistán dokáže omezit podvodnou ekonomiku dřív, než její náklady začnou výrazněji brzdit rozvoj digitálních financí.
