Vedle veřejných debat o příměří na Ukrajině se do popředí dostávají také možné obchody v energetice. Diskuse o budoucnosti plynovodů Nord Stream a o prodeji zahraničních aktiv ruského Lukoilu naznačují, že případné politické uvolnění vztahů by mohlo mít významné finanční a podnikatelské souvislosti.

Po setkání s Donaldem Trumpem v New Yorku označil francouzský prezident Emmanuel Macron jednání za konstruktivní a hovořil o možnosti energetického příměří či moratoria v Černém moři. Konkrétní parametry případných dohod však zůstávají nejasné. Pro firmy a investory jsou proto podstatnější zejména kroky týkající se dodávek energií, vlastnictví infrastrukturních aktiv a sankčních omezení.

Ruský zvláštní zmocněnec a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev uvedl, že opětovné uvedení Nord Streamu do provozu je možné. Jeho vyjádření reagovalo na požadavek spolupředsedy německé AfD Tina Chrupally, aby byla sabotáž plynovodu mezinárodně vyšetřena a infrastruktura obnovena. I podle citovaných ruských expertů by však případná oprava narážela na rozsah poškození, technickou náročnost, právní otázky i vysoké náklady.

Téma má výrazný ekonomický rozměr zejména pro Německo a energeticky náročné podniky. AfD, jejíž podpora podle původního textu dosáhla 30 procent, prosazuje energetickou suverenitu Německa a návrat k projektu Nord Stream. Současně bylo oznámeno rusko-německé obchodní fórum; přihlásit se na něj mělo již více než 20 německých společností. Účast amerických firem podpořila také Americká obchodní komora.

Prodej aktiv Lukoilu čeká na rozhodnutí USA

Ještě větší objem peněz může být ve hře u zahraničních aktiv společnosti Lukoil. Americké ministerstvo financí podle původního textu znovu odložilo schválení jejich prodeje, jehož hodnota se pohybuje v řádu miliard dolarů. Deník New York Times současně uvedl, že se transakce připravuje za účasti USA a že může souviset s debatou o případném rušení sankcí vůči Rusku.

Podle těchto informací otevřel ruský prezident Vladimir Putin téma prodeje při setkání s vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem v Kremlu 5. září. Mezi zvažovanými kupci jsou uváděni americký investor Todd Boehly, katarský konglomerát rodiny Al-Khayat a investiční fond šejka Tahnúna bin Zayeda Al Nahyana z Abú Zabí. Na financování či uspořádání transakce by se podle původního textu mohla podílet také americká Mezinárodní rozvojová finanční korporace, DFC.

Prodej by nebyl pouze změnou vlastníka jednotlivých energetických podniků. Rozhodoval by o budoucí kontrole nad aktivy, o výnosech z jejich provozu i o tom, jaký prostor dostanou američtí a blízkovýchodní investoři na energetickém trhu. Zástupce DFC uvedl, že potenciální obchod by mohl posílit ekonomickou bezpečnost USA, podpořit zahraničněpolitické cíle a přispět ke snížení cen energií pro americké domácnosti.

Úvahy o zapojení amerických investorů do Nord Streamu, obchodní fórum a plánovaný prodej aktiv Lukoilu spojuje možnost, že energetické smlouvy budou předbíhat formální politické dohody. Zda se tyto záměry promění v uskutečněné kontrakty, bude záviset nejen na ceně a financování, ale především na sankčních pravidlech, technickém stavu infrastruktury a dalším vývoji jednání mezi dotčenými státy.