Na Novém Zélandu se do ekonomické debaty dostává podpora malých firem a startupů. Opoziční Labour oznámila, že chce zvýšit veřejné financování nástrojů umělé inteligence i poradenských programů, aby se menší podniky podle strany dostaly rychleji k růstu a nebyly znevýhodněné vůči velkým konkurentům.
Novozélandská Labour představila závěrečnou část svého akčního plánu pro malé podniky. Předseda strany Chris Hipkins uvedl, že právě malé firmy a startupy táhnou další vlnu inovací v zemi. Podle něj by proto stát měl rozšířit přístup ke kapitálu pro začínající projekty a zároveň zajistit, aby menší podniky nezůstaly stranou při zavádění umělé inteligence.
Strana v této souvislosti mluví o konkrétních provozních přínosech pro firmy. Umělá inteligence má podle jejích představ pomoci například řemeslníkům s rychlejší přípravou cenových nabídek, maloobchodu se správou zásob nebo menším vývozcům s hledáním zákazníků v zahraničí. Ekonomická logika návrhu je zřejmá: nižší administrativní zátěž a rychlejší zpracování rutinních úkolů mohou malým podnikům uvolnit kapacitu pro obchod a další růst.
Mluvčí Labour pro malé podnikání Dan Rosewarne uvedl, že cílem je, aby malé firmy vznikaly rychleji a měly přístup ke stejné AI podpoře jako jejich větší konkurenti. Zároveň upozornil, že samotný nápad pro rozjezd podnikání nestačí. Zakladatelé podle něj potřebují odborné vedení, podporu při budování týmu i přístup k investicím, aby dokázali svůj projekt převést do reálného prodeje a následného růstu.
Součástí návrhu je vznik nového fondu pro malé podniky zaměřeného na AI v objemu 2 miliony novozélandských dolarů ročně. Novozélandský dolar je měna Nového Zélandu. Labour zároveň slibuje rozšíření pilotního poradenského programu pro umělou inteligenci na 3 miliony novozélandských dolarů ročně a také navýšení programu Founder & Startup Support Programme o 4 miliony novozélandských dolarů ročně.
Z pohledu firem jde hlavně o to, zda se podpora promění v rychleji dostupné služby a kapitál pro začínající podnikatele. Právě malé firmy bývají citlivé na náklady spojené s digitalizací, náborem lidí i prvotním financováním. Pokud by se slíbené programy skutečně rozšířily, mohlo by to snížit bariéry vstupu pro nové podniky a zlepšit podmínky pro inovace v segmentech, které si vlastní technologický vývoj nebo drahé poradenství běžně dovolit nemohou.
Návrh Labour je současně součástí širšího sporu o to, jak má Nový Zéland podpořit hospodářský růst. Strana svou iniciativu staví proti přístupu současného premiéra Christophera Luxona a zdůrazňuje, že firmy potřebují méně překážek v každodenním provozu a více prostoru pro investice, inovace a rozvoj.
