Podnikající rodiče by mohli vykonávat samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší o tři roky déle než nyní, tedy až do sedmých narozenin dítěte. Návrh skupiny 13 pirátských poslanců vedené Vendulou Svobodovou by jim za určitých okolností snížil sociální odvody, případně je při nízkém zisku zcela ušetřil od důchodového pojištění. Předloha ale naráží na výhrady resortů kvůli nevyčísleným rozpočtovým dopadům a možnému oslabení budoucích důchodových nároků.

Současná pravidla umožňují rodiči osobně pečujícímu o dítě vykonávat podnikání jako vedlejší činnost do čtyř let věku dítěte. Předložená novela, kterou poslanci podali koncem září, tuto hranici posouvá na sedm let. Předkladatelé argumentují tím, že péče omezuje pracovní možnosti rodičů nejen v raném dětství, ale i v předškolním a počátečním školním období.

Vedlejší činnost je pro OSVČ odvodově příznivější. Pokud její daňový základ nepřekročí rozhodnou částku, nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění. Pro rok 2026 činí tato hranice při celoroční vedlejší činnosti 117 521 korun. Podnikatel či podnikatelka by tak při nižším výdělku nemuseli odvádět sociální pojistné a v některých případech ani měsíční zálohy.

Úprava má přiblížit sociální odvody pravidlům zdravotního pojištění. Za osobu pečující o dítě do sedmi let může při splnění zákonných podmínek platit zdravotní pojištění stát. Péči je nutné oznámit zdravotní pojišťovně; tento status nevzniká automaticky ani jej nelze uznat zpětně. OSVČ pak neplatí průběžné minimální zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vypočtené podle skutečných příjmů doplácí po podání přehledu.

Mírnější přechod do režimu hlavní činnosti

Návrh se soustředí také na období po skončení péče. Rodič, který po dosažení sedmi let dítěte nemá jiný důvod pro vedlejší činnost, přechází do režimu hlavní OSVČ. To může znamenat rychlý nárůst minimálních odvodů.

Předkladatelé proto navrhují, aby se po skončení péče a během následujících dvou kalendářních let použil minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 25 procent průměrné mzdy namísto nynějších 35 procent. Stejné minimum již využívají nové OSVČ, které v předchozích 20 letech nepodnikaly, a to v roce zahájení činnosti a ve dvou dalších letech.

Zvýhodněný přechod by však měl být omezený. Rodič by musel o dítě nepřetržitě pečovat alespoň 12 kalendářních měsíců před ukončením péče a zároveň nesměl být OSVČ v období 20 let před rokem zahájení podnikání. Druhá podmínka se nemá týkat samotného prodloužení vedlejší činnosti do sedmi let dítěte.

Pokud by novela prošla legislativním procesem v navrhovaném znění, účinnosti by měla nabýt 1. ledna 2027. Ještě před případným projednáním ve Sněmovně k ní ale musí zaujmout stanovisko vláda.

Sporné jsou náklady pro stát i vliv na důchody

Autoři novely sami připouštějí, že nemají administrativní data potřebná pro přesné vyčíslení dopadů. Pro odhad by potřebovali znát zejména počet OSVČ pečujících o děti ve věku čtyř až sedmi let, jejich příjmy, dobrovolnou účast na důchodovém pojištění i počet lidí, kteří po skončení péče přecházejí na hlavní činnost. Delší setrvání ve vedlejším režimu by přitom snížilo příjmy z důchodového pojištění i příspěvků na státní politiku zaměstnanosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje rovněž na možné snížení budoucích penzí. Při orientační době důchodového pojištění 45 let by podle propočtu resortu mohlo dotčené období znamenat pokles procentní výměry důchodu přibližně o sedm až osm procent. Dopad by se netýkal jen starobních důchodů, ale mohl by ovlivnit také invalidní a pozůstalostní dávky.

Vendula Svobodová takto vysoký vliv odmítá. Podle jejího vyjádření by při porovnání se základními sníženými odvody mohlo jít přibližně o 1,4 procenta zásluhové části důchodu. Za přijatelnou cenu považuje možnost, aby rodiče po rodičovské zůstali ekonomicky aktivní a měli vlastní příjem.

Resort práce pracuje s dostupným údajem 30 tisíc OSVČ s dětmi ve věku čtyř až sedmi let, které odvádějí sociální pojištění z minima pro hlavní činnost. Pokud by všechny přešly do vedlejšího režimu, mohl by podle ministerstva výpadek příjmů z důchodového pojištění a příspěvku na zaměstnanost přesáhnout dvě miliardy korun ročně. Dalších zhruba 100 milionů korun by mohlo chybět na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti.

Svobodová tento model považuje za nadhodnocený. Při původně uváděné minimální záloze 5 720 korun a snížené záloze 3 575 korun odhadovala úsporu až na 25 740 korun ročně na jednu podnikatelku a celkový rozpočtový dopad při 10 až 30 tisících osobách na 257 až 772 milionů korun. Částky se však změnily: od 1. července běžná minimální záloha pro hlavní činnost činí 5 005 korun, zatímco snížená záloha zůstává 3 575 korun. Roční rozdíl tak odpovídá 17 160 korunám.

Ministerstvo financí vedle rozpočtových nákladů namítá, že návrh jde proti dosavadní snaze postupně zvyšovat minimální vyměřovací základy OSVČ kvůli stabilitě důchodového systému a sbližování odvodů zaměstnanců a podnikatelů. Nejasné podle něj zůstává také použití pravidel u lidí v paušálním režimu, jehož platby jsou navázány na minimum pro hlavní činnost. Předkladatelka uvádí, že na OSVČ v paušální dani se změna vztahovat nemá.

Také část podnikatelských organizací hodnotí návrh zdrženlivě. Hospodářská komora zdůrazňuje potřebu doložit daty náklady úlevy i její přínosy pro společnost. Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek ji označuje spíše za dílčí opatření než zásadní motivaci k zahájení podnikání a upozorňuje, že srovnatelné potíže mohou mít i rodiče, kteří podnikali už před narozením dítěte. O dalším osudu novely nakonec rozhodnou poslanci, vládní podpora však vzhledem k připomínkám ministerstev není jistá.