Soukromý dopravce RegioJet chce od příštího prosince rozšířit své podnikání na dálkové železniční linky z Prahy směrem do Zlínského kraje a na Valašsko. Vedle nových spojů je ve hře také širší ekonomická otázka, zda má stát tyto trasy dál dotovat, nebo je ponechat komerčním dopravcům.
Dnes na těchto relacích jezdí především vlaky Českých drah Slovácký expres a Valašský expres. Slovácký expres spojuje Prahu se Starým Městem a Luhačovicemi, Valašský expres míří do Vsetína a obvykle pokračuje až do Žiliny. Oba spoje jezdí v dvouhodinovém intervalu a jsou součástí objednávky ministerstva dopravy v režimu veřejné služby.
RegioJet se snaží dosáhnout toho, aby stát přestal tyto dálkové spoje financovat z veřejných peněz, případně aby mohl na stejných trasách jezdit alespoň souběžně s dotovanými vlaky. Firma kvůli tomu podala žádost o test hospodářské vyváženosti a o dalším postupu tak bude rozhodovat regulátor. Podle majitele společnosti Radima Jančury by dotace měly zůstat jen tam, kde komerční provoz nedává ekonomický smysl.
Pokud by stát objednávky zrušil, RegioJet deklaruje zájem převzít celý jízdní řád. Jestliže ministerstvo dopravy u dotovaných spojů setrvá, chce firma minimálně spustit dvouhodinové spoje z Prahy do Starého Města. Po elektrifikaci tratě do Zlína by podle svého plánu rozšířila provoz i tam. V delším horizontu počítá také s obsluhou Luhačovic, až bude elektrifikována i tamní trať.
Z ekonomického pohledu jde o spor mezi modelem stabilní veřejné objednávky a argumentem, že konkurence může přinést nižší ceny jízdného i nižší nároky na státní kompenzace. RegioJet poukazuje na zkušenost z koridoru Praha–Ostrava, kde komerční provoz vedl k silnému cenovému tlaku. Na nové linky chce nasadit nízkopodlažní soupravy s rychlostí až 200 kilometrů za hodinu, aby využil i budoucí zrychlování některých úseků tratí.
Stát zatím počítá s objednávkou, do hry vstupují i další dopravci
Ministerstvo dopravy ale zatím vychází z opačné logiky. Nadále počítá s tím, že Slovácký i Valašský expres budou provozovány na základě smluv o veřejných službách s Českými drahami. Podle ministerstva tento model zajišťuje dlouhodobě stabilní rozsah dopravy, potřebnou kapacitu i návaznost na regionální spoje. Z pohledu státu by úplné ponechání linek komerčnímu trhu mohlo znamenat riziko omezení méně vytížených spojů nebo výpadků podle obchodního rozhodnutí dopravce.
Zároveň ale ministerstvo připouští, že tam, kde se objeví zájem komerčních firem, může konkurenční tlak snížit požadované kompenzace v budoucích soutěžích. Právě to je pro veřejné rozpočty podstatný moment. Debata tak není jen o komfortu pro cestující, ale i o tom, kolik bude stát zachování dálkového spojení na těchto trasách.
Do konkurenčního prostředí navíc vstupují i další hráči. Leo Express má od 30. dubna 2026 znovu vypravovat vlaky mezi Zlínským krajem a Prahou, a to se zmodernizovanými nízkopodlažními soupravami Talgo S6. Už od konce letošního dubna navíc provozuje spoje mezi Prahou, Otrokovicemi, Starým Městem a Bratislavou a avizuje další navyšování počtu vlaků i kapacity. Sám ale upozorňuje, že kapacita koridoru není neomezená a větší počet komerčních i objednávaných spojů může prodlužovat jízdní doby.
České dráhy naopak zdůrazňují, že na dotčených linkách už dnes nasazují moderní klimatizované soupravy a že právě ony dříve zavedly přímé spojení do Zlína pod názvem Zlínský expres. Spor se tak nevede jen o budoucí výnosy z jízdného, ale i o to, kdo bude v příštích letech těžit z investic do infrastruktury a z očekávaného růstu poptávky po přímých spojích mezi Prahou a Zlínským krajem.
Důležitou roli v celé věci sehrají také chystané investice do tratí. Spojení do Zlína je dnes slabší a změnit to má elektrifikace trati do Otrokovic, s jejímž zahájením se počítá příští rok a dokončením v roce 2030. Právě modernizace infrastruktury může zásadně proměnit ekonomiku provozu, protože umožní přímé nasazení elektrických souprav a lepší využití vozidel. Pro dopravce je to signál, že trh na této trase může být do budoucna zajímavější, pro stát zase argument, že rozhodnutí o rozsahu dotací bude mít dlouhodobý dopad na veřejné finance i konkurenční prostředí na železnici.
