České stavebnictví se po předchozím útlumu vrátilo k růstu, jenže spolu s novými zakázkami znovu zesílil i problém, který firmám komplikuje podnikání dlouhodobě: nedostatek lidí. Výsledkem je tlak na vyšší nástupní mzdy, intenzivnější boj o řemeslníky i technické specialisty a větší snaha udržet v oboru zkušené pracovníky co nejdéle.
Zatímco míra nezaměstnanosti se v červenci po očištění o sezonní vlivy zvýšila na 5 %, ve stavebnictví zůstává poptávka po pracovní síle výrazná. Segment podle dat po slabších letech znovu roste. V roce 2023 stavební produkce klesla o 2,4 % a v roce 2024 podle revidovaných údajů o dalších 1,4 %, loni ale vzrostla o 9,3 % a růst pokračuje i letos.
Podle datového analytika portálu JenPráce.cz Michala Španěla se firmy dál potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Odhady Svazu podnikatelů v oboru přitom ukazují, že do roku 2030 může ve stavebnictví chybět zhruba 74 tisíc odborníků. Za tím stojí hlavně nízký počet absolventů technických a učňovských oborů a současně odchody zkušených lidí do penze.
Pro zaměstnavatele to znamená dvojí tlak. Na jedné straně potřebují obsadit provoz a zvládnout rozpracované i nové zakázky, na druhé straně musejí přidávat, aby si lidi vůbec udrželi nebo získali. Největší napětí je patrné tam, kde se střetává velký objem investic s omezenou nabídkou pracovníků.
Dopravní stavby zvyšují tlak na personální kapacity
Významná část poptávky připadá na dopravní stavitelství, které vstupuje do období velmi intenzivní výstavby. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro letošní rok dosahuje rekordních 169,3 miliardy korun a Ředitelství silnic a dálnic plánuje zahájit stavbu přibližně 100 kilometrů dálnic a více než 70 kilometrů silnic první třídy.
Právě rostoucí počet připravovaných a zahajovaných staveb podle trhu dále zvyšuje tlak na personální kapacity firem. Ty dnes nejčastěji hledají stavební dělníky, ale také jeřábníky, obsluhu stavebních strojů, elektromontéry, přípraváře staveb a stavbyvedoucí. Soutěž o zaměstnance tak probíhá napříč celým projektem, od přípravy dokumentace přes obsluhu techniky až po samotné řízení stavby.
Tomu odpovídá i vývoj nástupních mezd. Podle údajů portálu JenPráce.cz meziročně vzrostly u většiny stavebních profesí, nejvýrazněji u elektroinženýrů, kde se zvýšily o 21,3 % na 53 660 korun. U obsluhy stavebních strojů, kam patří například bagristé nebo obsluha nakladačů, buldozerů, válců, rypadel či finišerů, vzrostly o 20,9 % na 40 811 korun. Dvouciferné tempo přidaly také mzdy jeřábníků, a to o 12,2 % na 43 250 korun.
Pro firmy to znamená růst mzdových nákladů v době, kdy zároveň čelí vysokým nárokům na termíny, technické zajištění i financování zakázek. Nedostatek lidí se tak promítá nejen do personální oblasti, ale i do ekonomiky projektů a do schopnosti firem plánovat kapacity s větším předstihem.
Bez zkušených lidí a technologií se tlak nezmírní
Stavebnictví se navíc rychle mění po technologické stránce. Vedle klasických řemesel proto roste význam technických a digitálních dovedností. U projektantů, přípravářů a stavbyvedoucích, ale stále častěji i u pracovníků přímo na stavbách, se objevují požadavky na práci s digitální dokumentací, moderní technikou nebo specializovaným softwarem. Jde například o BIM modely, digitální stavební deníky, drony či 3D skenování.
Technologie mohou podle odborníků část personálního tlaku zmírnit, protože snižují potřebu budoucích oprav a pomáhají lépe plánovat zásahy i nasazení techniky. V dopravní infrastruktuře například diagnostická vozidla, senzory, kamery a laserové skenery průběžně sledují stav vozovek a zachytí drobné poruchy dříve, než se z nich stanou větší škody. Následná analytika pak umožní levnější a včasnější zásah místo nákladné rekonstrukce.
Samotné technologie ale výpadek lidí nenahradí. Sektor bude podle vývoje na trhu práce stále více odkázán i na to, zda se podaří udržet déle v zaměstnání pracovníky s dlouhou praxí. Jak upozorňují odborníci na pracovní trh, odchody silných ročníků do penze mohou nedostatek kvalifikovaných sil dále prohloubit. Dočasně pomohli pracovníci z Ukrajiny, bez širšího zapojení starších zaměstnanců a bez většího přísunu absolventů však bude personální napětí ve stavebnictví dál zvyšovat náklady i rizika pro firmy.

