Kalifornská energetická společnost PG&E stanovila cenu, kterou by podle ní město San Francisco muselo zaplatit za převzetí místní elektrické sítě, na 22,5 miliardy dolarů. Částka výrazně převyšuje odhady města a otevírá spor nejen o hodnotu infrastruktury, ale také o náhradu za ztrátu zákazníků a náklady na technické rozdělení sítě.
PG&E svůj propočet předložila v rozsáhlém, 1 164stránkovém podání kalifornské Komisi pro veřejné služby, známé jako CPUC. Jde o státního regulátora, který dohlíží mimo jiné na proces vyvlastnění, jenž by město mohlo použít k nucenému odkupu soukromého majetku pro veřejný účel.
Podle firmy zahrnuje požadovaných 22,5 miliardy dolarů nejen samotnou hodnotu elektrických aktiv v San Franciscu, ale i finanční újmu spojenou s ukončením podnikání ve městě a s fyzickým oddělením místní sítě od rozsáhlejší soustavy PG&E v Kalifornii. Generální ředitelka Patti Poppe uvedla, že převzetí by podle společnosti nedávalo ekonomický smysl pro zákazníky a že PG&E má dlouholeté zkušenosti s provozem složité městské energetické infrastruktury.
Radnice již dříve označila předchozí odhad PG&E ve výši 20 miliard dolarů za absurdní, mimo jiné proto, že převyšuje celý rozpočet San Francisca. Město usilovalo o převzetí sítě opakovaně během uplynulého století. Mezi lety 1927 a 1941 neuspělo osm dluhopisových návrhů, následovaly dva neúspěšné referendové návrhy v roce 2001. Když PG&E v roce 2019 vstoupila do bankrotu, tehdejší starostka London Breed a městský právní zástupce Dennis Herrera nabídli za síť 2,5 miliardy dolarů, což firma odmítla.
Rozdíl v ocenění přesahuje deset miliard dolarů
Největší rozpor se týká takzvané spravedlivé tržní hodnoty aktiv. San Francisco v dubnu ocenilo infrastrukturu přibližně na 3,4 miliardy dolarů, zatímco PG&E její hodnotu vyčíslila asi na 13,9 miliardy dolarů. Firma tvrdí, že městský návrh nezohlednil hodnotu více než 2 000 věcných břemen, licencí a dalších práv k užívání pozemků, čímž se odhad podle PG&E snížil o více než 1,7 miliardy dolarů.
Společnost zároveň napadá městské náklady na obnovu podzemní elektrické infrastruktury. San Francisco počítalo s částkou zhruba 247 dolarů za stopu ochranného potrubí pro kabely, kdežto PG&E uvádí, že srovnatelné projekty se blížily 1 000 dolarů za stopu. Náklady na případnou obnovu jsou přitom jedním z podkladů pro určení hodnoty sítě.
PG&E také argumentuje, že město do svého ocenění nezahrnulo možnost vyšší nabídky od jiného veřejného subjektu, například od státu Kalifornie. Podle firmy by taková možnost měla být při stanovení kupní ceny zohledněna.
Firma požaduje náhradu za ztrátu zákaznické základny
Z celkové částky připadá 8,6 miliardy dolarů na škody, které by podle PG&E převzetí vyvolalo. Přibližně 7,6 miliardy dolarů označuje firma jako náhradu za ztrátu podnikatelské části provozu. Odchod San Francisca by totiž z její soustavy odstranil asi 400 000 odběratelů, kteří se podílejí na financování bezpečnosti a spolehlivosti sítě i opatření proti rizikům spojeným s požáry.
PG&E uvádí, že náklady na tyto programy jsou z velké části pevné, i kdyby přestala dodávat elektřinu do San Francisca. Hustě obydlené oblasti podle jejího modelu pomáhají rozkládat náklady mezi zákazníky v celém obsluhovaném území, včetně venkovských lokalit. Zbylá zhruba 1 miliarda dolarů má pokrýt technické rozdělení systémů.
Městský návrh počítá rovněž s transformovnou Martin v Daly City, která zásobuje elektřinou i zákazníky mimo San Francisco. PG&E proto předpokládá potřebu nové transformovny, patrně v okrese San Mateo, dále nového servisního střediska a úprav vedení na poloostrově. Podle společnosti by převzetí mohlo znamenat také přeřazení až 600 zaměstnanců na jiné části její sítě.
Zájem města o vlastní veřejnou energetiku znovu posílil po výpadku proudu z 20. prosince, jenž zasáhl třetinu San Francisca a některé obyvatele ponechal bez dodávek několik dní. Následovalo dalších 40 menších výpadků. Pokud by město k odkupu přistoupilo, potřebovalo by nejméně dvoutřetinový souhlas městské Rady dozorčích, tedy Board of Supervisors. Bez dohody s PG&E by následoval soudní spor, v němž by San Francisco muselo prokázat nezbytnost vyvlastnění a zaplatit spravedlivou tržní cenu včetně náhrady za ztrátu podnikání. Zastánci odkupu předpokládají financování prostřednictvím dluhopisů, které by se postupně splácely z příjmů za účty za elektřinu.
