Krajský soud v Brně dnes na neveřejném zasedání posuzuje, zda Tomáš Jiřikovský zůstane ve vazbě i po podání obžaloby v rozsáhlé bitcoinové kauze. Případ má výrazný finanční rozměr: vedle obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti se týká také daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti v hodnotě 960 milionů korun a návrhu na propadnutí majetku.
Jiřikovský je ve vazbě už déle než rok. Policie ho zadržela loni 14. srpna v jeho domě v Břeclavi a následně ho obvinila ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti, kterých se měl podle kriminalistů dopustit v roce 2015 a znovu loni. Podle vyšetřovatelů zastíral původ bitcoinů pocházejících z trestné činnosti. Právě loňský skutek se vztahuje i k daru kryptoměny ministerstvu spravedlnosti.
Po podání obžaloby musí o dalším trvání vazby nově rozhodnout krajský soud, a to nejpozději do 30 dnů od doručení obžaloby. Do té doby rozhodoval o vazebním stíhání městský soud. Dnešní jednání tak není jen procesním krokem, ale i důležitým mezníkem před hlavním projednáním celé věci.
Vyšetřování mezitím doplnilo i další podezření. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu rozšířili obvinění kvůli provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Jednání v této části případu posoudili mimo jiné jako zločin neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami. Z pohledu finančních dopadů je ale podstatné především to, že státní zástupkyně spojuje provoz tržiště také s legalizací výnosů z této činnosti.
Tomu odpovídá i navržený trest. Za provozování darknetového tržiště a za legalizaci výnosů z této činnosti požaduje žalobkyně souhrnný trest 20 let vězení a propadnutí majetku. Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti v hodnotě 960 milionů korun navrhuje dalších devět let vězení. Vedle trestní roviny tak kauza otevírá i otázku dalšího nakládání s majetkem a možné ztráty aktiv v mimořádně vysoké hodnotě.
Obžaloba se netýká jen Jiřikovského. Státní zástupkyně podala obžalobu také na bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Ve vazbě nejsou. U Blažka a Daňhela žalobkyně navrhuje 6,5 roku vězení a milionové peněžité tresty. Podle obžaloby při přijetí bitcoinového daru od darknetového tržiště úmyslně porušili povinnosti úředních osob a pomáhali legalizovat výnosy z trestné činnosti.
Advokát Titz, který Jiřikovského původně zastupoval, podle obžaloby legalizaci zorganizoval a bude se zodpovídat také z praní špinavých peněz. Žalobkyně pro něj navrhuje osmiletý trest vězení, pokutu v řádu desítek milionů korun a osmiletý zákaz činnosti. I v jeho případě tak jde vedle možné ztráty osobní svobody také o citelný zásah do profesního i majetkového postavení.
Další vývoj kauzy bude důležitý nejen z hlediska trestního řízení, ale i kvůli dopadům na nakládání s digitálními aktivy, odpovědnost při přijímání majetku nejasného původu a možné majetkové sankce. Dnešní rozhodnutí o vazbě sice neřeší vinu, ale ukazuje, že soudní fáze případu vstupuje do období, kdy se vedle obvinění stále zřetelněji hodnotí i rozsah finančních následků celé kauzy.
