Evropské startupy, investoři i zakladatelé technologických firem zesilují tlak na podobu nových unijních pravidel, která mají usnadnit podnikání napříč členskými státy. Podle signatářů otevřeného dopisu hrozí, že se z návrhu známého jako EU Inc. neboli 28. režim vytratí právě ty prvky, které by firmám nejvíc pomohly s růstem, náborem lidí i získáváním kapitálu.

Iniciativa vznikla s ambicí omezit roztříštěnost evropského trhu. Cílem bylo, aby firmy nemusely při přeshraničním fungování narážet na 27 odlišných národních správních a právních režimů. Právě tato roztříštěnost podle startupové scény zpomaluje expanzi, prodražuje administrativu a oslabuje schopnost Evropy udržet technologie, talent i investice.

Otevřený dopis evropským politikům podepsaly desítky zakladatelů a investorů. Z českých jmen se připojili například Tomáš Čupr, CEO a spoluzakladatel Rohliku, a Vít Horký z United Founders. Mezi dalšími podepsanými jsou zástupci firem a fondů spojených se jmény jako Wolt, DeepL, Mistral, Lovable nebo Hugging Face, ale také bývalý italský premiér Enrico Letta.

Největší spor míří na registr firem a zaměstnanecké akcie

Nejostřeji se nyní debata vede o celoevropský centrální registr a o pravidla pro zaměstnanecké akcie. Právě centrální registr měl být digitální infrastrukturou, díky níž by evropská firma fungovala jako jeden subjekt, a ne jako soubor vazeb na jednotlivé národní úřady. Podle aktuálních kompromisních návrhů ale může tato část z konečné podoby pravidel vypadnout.

Pro firmy by to znamenalo, že administrativní a právní překážky při podnikání v několika zemích zůstanou z velké části zachované. To se netýká jen samotných startupů, ale i investorů, zaměstnanců a dalších firem, které s nimi obchodují. Vyšší provozní náklady a složitější zakládání struktur v různých státech pak mohou odrazovat od rychlejší expanze i od vstupu kapitálu.

Podobně citlivé je i téma zaměstnaneckých akcií. Pro mladé technologické firmy jde o důležitý nástroj, jak získat a udržet kvalifikované lidi i v situaci, kdy nemohou nabídnout stejně vysoké mzdy jako zavedené korporace. V Evropě se ale daňové zacházení s těmito podíly výrazně liší stát od státu, což celý systém komplikuje.

Startupová komunita proto prosazuje jednotnější rámec, který by omezil případy, kdy zaměstnanec musí odvést daň z hodnoty podílu ještě dřív, než jej může skutečně prodat a získat z něj hotovost. V praxi tak mohou vznikat i velmi vysoké daňové povinnosti bez odpovídajícího příjmu, což je problém, který vyvolal napětí také v Česku.

Vít Horký uvedl, že návrh podporuje od začátku, protože evropská roztříštěnost podle něj konkurenceschopnost dlouhodobě poškozuje. Česká iniciativa Czech Founders zároveň upozorňuje, že přes hranice dnes směřuje méně než 18 procent investic do evropských startupů, což podle ní ukazuje, jak málo je unijní trh skutečně propojený.

Ve hře jsou také přeshraniční insolvence

Vedle registru a zaměstnaneckých akcií se startupový sektor snaží prosadit i jednodušší evropská pravidla pro insolvenci. I zde jde hlavně o snížení nákladů a právní nejistoty při přeshraničním podnikání. Pokud by firmy při potížích musely dál složitě řešit rozdílné národní režimy, zůstane podle iniciativy část bariér pro investory i zakladatele beze změny.

Jakub Bareš z organizace European Nexus for Strategic Intelligence upozorňuje, že Evropa podle něj dlouhé roky vytvářela pravidla, aniž by stejně intenzivně budovala infrastrukturu, na které mají tato pravidla fungovat. Bez společného registru by tak evropská firma podle tohoto pohledu dál nesla zátěž různých národních systémů a celý projekt by ztratil podstatnou část svého praktického významu.

O konečné podobě návrhu se má rozhodovat během podzimu. Evropská komise, Evropský parlament i členské státy budou v příštích měsících jednat o tom, zda EU Inc. skutečně přinese jednodušší podmínky pro růst firem, nebo zda zůstane jen částečným kompromisem. Pro startupy i investory přitom nejde jen o právní úpravu, ale o to, zda bude evropský trh pro nové firmy finančně průchodnější a méně nákladný.