Vysočině za dva roky schází přibližně 270 milimetrů srážek, což zhoršuje stav podzemních vod i průtoky řek. Pitná voda pro obyvatele zatím ohrožena není, vodohospodáři ale připravují postup pro případ, že nepřijdou vydatnější deště a zima nepřinese dostatek vody. Dlouhodobé sucho by mohlo zvýšit tlak na provoz vodárenských soustav i na finančně náročné investice do nových zdrojů.
Kraj Vysočina označuje vývoj za nepříznivý a situaci řeší se správci vodních toků. Na jednání v Brně se státním podnikem Povodí Moravy se mají projednávat varianty dalšího vývoje počasí, postup při suchu a režim hospodaření na významných nádržích. Klíčové bude zejména to, v jakém rozsahu budou nádrže vodu zadržovat.
Deficit srážek se kumuluje od loňska, kdy v kraji plošně chybělo 140 milimetrů vody, tedy 140 litrů na metr čtvereční. Podle vedoucího krajského oddělení vodního hospodářství Jaroslava Mikyny nepřinesl zlepšení ani letošní rok, přestože šlo teprve o začátek října. Bez několikadenních vydatných dešťů a při zimě chudé na srážky by se riziko nedostatku vody dále prohloubilo.
Vodárenské nádrže Vír, Mostiště, Hubenov, Nová Říše a Švihov zatím zásobování zvládají. Jihlava proto nemusí zavádět mimořádná omezení odběrů. Vodu má k dispozici v nádrži Hubenov i v záložní soustavě Pístovských rybníků. Zásobní prostor Hubenova byl přibližně z poloviny naplněn a odběry pro výrobu pitné vody nebyly omezeny. Podzemní vody v povodí Jihlavy však Český hydrometeorologický ústav v září hodnotil jako mimořádně podnormální.
Sucho se promítá také do toků spravovaných Povodím Moravy a Povodím Vltavy. Průtoky byly vůči dlouhodobým říjnovým hodnotám většinou výrazně podprůměrné. Ve vlastním povodí Moravy se pohybovaly mezi nulou a 48 procenty obvyklého stavu, přičemž limity sucha byly dosaženy ve 45 měřených profilech. Na Sázavě ve Světlé nad Sázavou byl aktuální průtok pod pětinou průměru pro dané období.
Příprava nových přehrad by znamenala závazek na více než deset let
Jednou z dlouhodobých možností jsou lokality vyhrazené státem pro akumulaci povrchových vod. Na Vysočině je takových míst zhruba dvanáct, zatím však jde především o územní rezervy, nikoli o připravované stavby. Správci povodí podle kraje dosud žádnou z lokalit nevybrali pro konkrétní přípravu.
Mezi zvažovanými místy jsou i lokality u Opatova a Střížova poblíž Brtnice. Starosta Brtnice Jan Přibyl uvedl, že město v posledních letech neobdrželo podnět k jejich řešení a záměry nebyly zapracovány ani do územních plánů. Pokud by stát k některému projektu přistoupil, příprava přehrady by podle Mikyny trvala pět až šest let a obdobně dlouhá by byla i samotná výstavba. Vedle majetkových a povolovacích procesů by bylo nutné zajistit také veřejné financování.
Bezprostředním úkolem tak zůstává šetrné řízení stávajících zásob. Pro domácnosti a podniky napojené na vodárenské soustavy zatím omezení nehrozí, dlouhodobě nízké srážky ale mohou postupně zvýšit náklady na zabezpečení stabilních vodních zdrojů.
