Americký prezident Donald Trump znovu veřejně obhajoval postup USA ve válce s Íránem a ostře zaútočil na domácí kritiky. Z ekonomického pohledu je ale podstatnější, že zároveň dál potvrzuje tvrdou linii vůči Teheránu, která zvyšuje nejistotu pro firmy, banky i další instituce s možnou vazbou na íránský trh.
Na sociální síti Truth Social Trump uvedl, že část jeho amerických odpůrců by podle něj raději viděla porážku Spojených států, než aby konflikt skončil jeho politickým úspěchem. Do této skupiny zařadil také politiky Demokratické strany. Jeho vyjádření navázalo na předchozí ostré výroky vůči Íránu, který označil za selhávající stát bez funkční měny, námořnictva či letectva a s inflací na úrovni 300 procent.
Právě tato rétorika je důležitá hlavně pro finanční a podnikatelské prostředí. Trump už v srpnu vyhlásil vůči Íránu ekonomickou válku a izolaci, kterou označil za historicky nevídanou. Současně dal najevo, že jakákoli země, finanční instituce, firma nebo vládní entita, která by Íránu poskytla ekonomickou oporu, může čelit výrazným hospodářským následkům. Pro zahraniční obchod to znamená pokračující tlak na důsledné prověřování plateb, obchodních partnerů i přeshraničních vazeb.
Vedle geopolitického napětí tak přetrvává i praktický dopad na řízení rizik. Banky a společnosti musejí počítat s tím, že i nepřímé obchodní nebo finanční propojení s Íránem může být citlivé z hlediska sankcí, reputace i dostupnosti financování. Každé další vyhrocení konfliktu navíc zvyšuje nejistotu na trzích a komplikuje rozhodování firem, které působí v regionech navázaných na Blízký východ.
Současný konflikt mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé podle původní informace začal americko-izraelskými nálety v sobotu 28. února. Diplomatická jednání zatím nevedla k uzavření mírové dohody. Dokud se situace neposune k deeskalaci, zůstane pro podniky klíčovým tématem nejen samotný vývoj bojů, ale i trvající hrozba dalších ekonomických restrikcí a omezení mezinárodních finančních toků.
