Americký provozovatel taxislužby Uber chystá celosvětové propuštění zhruba 3300 zaměstnanců, tedy asi deseti procent pracovních sil. Firma tím otevírá další kolo restrukturalizace, které má snížit náklady, zjednodušit řízení a uvolnit peníze pro klíčové části podnikání, zejména sdílené jízdy, rozvoz a provoz robotických taxi.
Podle interního sdělení generálního ředitele Dary Khosrowshahiho, na které upozornila agentura Bloomberg, chce podnik zároveň omezit počet manažerských pozic o 20 procent. Část vedoucích pracovníků má přejít na řadové role, propouštění se ale nebude týkat jen managementu. Zásah tak dopadne i na zaměstnance mimo řídicí struktury.
Pro Uber jde o výrazný posun. Na rozdíl od řady velkých technologických firem se v předchozích letech rozsáhlejšímu snižování stavů spíše vyhýbal. Současný krok proto ukazuje, že tlak na provozní efektivitu a návratnost investic sílí i u podniků, které dosud držely personální stabilitu. Z pohledu byznysu je důležité hlavně to, kam firma přesouvá peníze: do segmentů, od nichž očekává vyšší růst i budoucí konkurenční výhodu.
Právě robotická taxi a další automatizované formy dopravy patří mezi oblasti, které budou vyžadovat vysoké investice a dlouhodobé financování. Škrty v organizační struktuře tak lze číst jako snahu vytvořit prostor pro kapitálově náročný rozvoj bez dalšího bobtnání režijních nákladů. Pro investory i obchodní partnery je podobná změna signálem, že firma chce zrychlit rozhodování a soustředit zdroje do činností s vyšší strategickou hodnotou.
Současně jde o připomínku širšího trendu v globálním podnikání. Velké společnosti napříč obory přehodnocují, kolik úrovní řízení ještě dává ekonomický smysl. Méně manažerských stupňů má přinést nižší mzdové náklady, rychlejší schvalování i větší tlak na výkon jednotlivých týmů. Na trhu práce to ale znamená další přísun kvalifikovaných lidí, kteří budou hledat nové uplatnění v době, kdy řada firem přijímá opatrněji než v předchozích letech.
Z českého pohledu přichází zpráva v době, kdy podle sezonně přepočtených údajů Eurostatu zůstala nezaměstnanost v Evropské unii v červenci na 6,1 procenta. Nejnižší byla znovu v České republice, kde činila 3,3 procenta. V eurozóně dosáhla 6,4 procenta. Eurostat přitom používá jinou metodiku než Úřad práce ČR, podle jehož dat nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 5,0 procenta z červnových 4,8 procenta.
Propouštění v Uberu tak není jen zprávou o jedné firmě, ale také o pokračující proměně firemních rozpočtů. Podniky i v relativně stabilních segmentech hledají úspory, omezují administrativní vrstvy a přesouvají výdaje tam, kde čekají vyšší budoucí výnos. Pro zaměstnance to znamená menší jistotu v podpůrných a manažerských rolích, pro firmy pak tlak na to, aby každý náklad měl jasně obhajitelný obchodní přínos.
