Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který v květnu ponechal Tomáše Jiřikovského ve vazbě v takzvané bitcoinové kauze. Důvodem byla procesní chyba: obhajoba nedostala možnost reagovat na stanovisko státního zastupitelství. Přesto se aktuální postavení obžalovaného nemění a na svobodu se zatím nedostane.
Podle nálezu soud porušil právo na spravedlivý proces tím, že při rozhodování vycházel také z osmistránkového vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, aniž by k němu dal prostor obhajobě. Ústavní soud proto zrušil usnesení krajského soudu, předchozí dubnové rozhodnutí Městského soudu v Brně ale zůstává v platnosti.
Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Městský soud letos v dubnu rozhodl, že ve vazbě zůstane mimo jiné kvůli obavě z útěku. Proti tomu podal stížnost a právě o ní následně rozhodoval krajský soud jako druhá instance. Ten sice původní usnesení městského soudu zrušil, zároveň však sám rozhodl o pokračování vazby s tím, že důvody nadále trvají.
Právě tento postup nyní Ústavní soud označil za chybný. Zdůraznil, že nedostatky v organizaci soudů nemohou jít k tíži lidí, kteří se na justici obracejí kvůli ochraně svých práv. Pro další vývoj případu to znamená, že se Krajský soud v Brně musí Jiřikovského stížností znovu zabývat.
Ekonomický význam rozhodnutí je zatím spíše nepřímý. Pokud by se později ukázalo, že pro vazbu v dané fázi řízení nebyly splněny podmínky, může mít verdikt význam zejména při případném nároku na odškodnění vůči státu. Samotný dopad na současný stav je ale omezený i proto, že na přelomu července a srpna byla v kauze podána obžaloba a o vazbě se tak musí znovu rozhodovat v nové třicetidenní lhůtě.
Případ je spojený s darováním kryptoměny ministerstvu spravedlnosti. Podle policie a žalobců šlo o majetek pochybného původu a dar měl být součástí schématu na legalizaci výnosů. Jiřikovský byl už dříve odsouzen jako provozovatel darknetového tržiště, kde se obchodovalo s drogami. Obžalovaní vinu popírají.
Z hlediska finanční a reputační roviny zůstává kauza citlivá i pro veřejné instituce. Otevírá totiž otázky, jak stát nakládá s majetkem navázaným na možné nelegální zdroje a jaké procesní chyby mohou následně prodlužovat soudní spory, zvyšovat náklady řízení a zakládat budoucí nároky na kompenzace.
Na Ústavním soudu navíc stále čeká dalších osm stížností souvisejících s touto kauzou. Pět podal Jiřikovský, dvě advokát Kárim Titz a jednu bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek. I to naznačuje, že právní i finanční důsledky případu se budou vyjasňovat ještě delší dobu.
