V Číně se rychle rozvíjí takzvaná technologická turistika, tedy cesty zaměřené na zážitky s robotaxi, doručováním drony, humanoidními roboty nebo chytrým maloobchodem. Pro tamní cestovní ruch i navázaný prodej technologií to znamená nový zdroj příjmů: zahraniční návštěvníci už nepřijíždějí jen kvůli historickým památkám, ale také proto, aby si na vlastní oči vyzkoušeli, jak jsou digitální služby a automatizace zapojené do každodenního života.

Trend je dobře vidět i na sociálních sítích. Američtí cestovatelskí influenceři Kara a Nate zařadili při cestě ze Šanghaje do Pekingu do programu jídlo doručené dronem, večeři v restauraci s robotickou tematikou i jízdu autem bez řidiče. Jejich 33minutové video s názvem China is Living in 2050 nasbíralo k 5. srpnu zhruba 1,3 milionu zhlédnutí a ukázalo 4,5 milionu odběratelů i robotické psy nebo nákupní centrum plné vyspělých spotřebních technologií.

To, co dříve bývalo spíš součástí odborných návštěv firem a zahraničních delegací, se podle cestovních operátorů přesouvá k individuálním turistům, rodinám a studentům. Technologie se tak pro čínský cestovní ruch stávají samostatnou značkou. Nejde přitom o jednu atrakci, muzeum nebo zábavní park, ale o možnost sledovat, jak fungují platby mobilem, chytrá doprava, servisní roboti nebo digitální řízení měst přímo v běžném provozu.

Jedním z center tohoto trendu je Chang-čou v provincii Če-ťiang. Tamní programy pro zahraniční návštěvníky spojují archeologické naleziště Liangzhu s lokalitami zaměřenými na umělou inteligenci, robotiku a digitální průmysl společnosti Alibaba. Návštěvníci si mohou vyzkoušet humanoidní roboty, rozhraní mozek–počítač nebo nástroje pro tvorbu obsahu pomocí AI a zároveň vidět, jak jsou digitální platformy využívány v dopravě, nakupování či správě města.

Do nově spuštěných studijních technologických tras v Chang-čou je zařazena také firma BrainCo, která vyvíjí neinvazivní rozhraní mozek–počítač. Při ukázkách představuje například inteligentní bionickou ruku využívající nervové a svalové signály k rozpoznání zamýšleného pohybu, ale i nositelná zařízení zaměřená na trénink pozornosti, relaxaci nebo podporu spánku. Právě podobné ukázky pomáhají měnit technologické novinky na konkrétní komerční produkt pro turisty.

Podle Gu Weipinga ze společnosti Hangzhou Shunjing Technology Cultural Tourism Development vzrostl zájem ze zahraničí výrazně od loňského června. Počet zahraničních klientů využívajících technologicky zaměřené programy firmy se meziročně zvýšil o více než 120 procent. Přibývat podle něj začali hlavně samostatní cestovatelé, rodiny a zahraniční studenti, kteří si rezervují pobyty přímo kvůli zážitkům s AI, robotikou a chytrými městy.

Růst poptávky podporuje i jednodušší vstup do země. Čína rozšířila jednostranný bezvízový vstup pro občany 50 zemí a občané 55 zemí mohou využít bezvízový tranzit na 65 vstupních místech. Národní imigrační správa uvedla, že v prvním pololetí vstoupilo do Číny rekordních 22,9 milionu zahraničních návštěvníků, meziročně o 20,4 procenta více. Z toho 17,8 milionu připadalo na bezvízové vstupy, které vzrostly o 30,6 procenta a tvořily 77,7 procenta všech příjezdů.

Vyšší útraty i nové odbytiště pro elektroniku

Ekonomický přínos se neomezuje jen na samotné cestovní služby. Technologie se stále častěji stávají i předmětem nákupu. Gu uvedl, že více než 60 procent zahraničních skupin, které jeho firma obsluhuje, chce do itineráře doplnit ukázky technologických výrobků nebo nákupy. Zájem je o překladače s AI, menší roboty, dronové vybavení i spotřebitelská zařízení využívající rozhraní mozek–počítač, například pomůcky na podporu spánku.

Mladší návštěvníci podle něj utratí za technologické zážitky a produkty obvykle 200 až 500 jüanů denně, tedy zhruba 29,64 až 74 dolarů. U rodinných studijních cest se denní výdaje pohybují přibližně mezi 500 a 1 000 jüany na osobu. Právě napojení zážitku na přímý nákup je jedním z důvodů, proč se z technologické turistiky stává zajímavý obchodní model pro města, cestovní kanceláře i výrobce elektroniky.

Chang-čou se proto snaží zabudovat nakupování přímo do své turistické nabídky. Městské úřady pro kulturu a cestovní ruch 30. července představily deset místně vyvinutých „nových technologických specialit“, dvacet technologicko-turistických atrakcí a dvacet tematických studijních tras. Současně spustily platformu pro příjezdové technologické studijní cesty a zvláštní sekci na tržišti Taobao, které patří skupině Alibaba.

Mezi nabízenými produkty jsou například exoskeleton pro chůzi s podporou AI, chytré brýle Rokid, plavecké brýle s rozšířenou realitou, záznamová karta s AI nebo „časová kapsle“ pro ukládání dat do DNA. Návštěvníci si je mohou vyzkoušet a koupit v digitální čtvrti Wensan Digital Life Block nebo objednat on-line. Technologie tak přebírají roli, kterou dříve měly hlavně běžné suvenýry: turista si produkt vyzkouší a odváží si domů část místního inovačního ekosystému.

Podobná vazba mezi objevováním produktů a utrácením je ještě zřetelnější v šenčenské čtvrti Chua-čchiang-pej, známém centru elektroniky. Podle vlády městské části Fu-tchien sem denně míří přes 8 000 zahraničních návštěvníků a obchodních cestujících. V polovině roku tam fungovalo 197 registrovaných obchodů pro vracení daně při odjezdu. Místní obchodníci odhadují, že chytré telefony, drony, chytré brýle a AI nositelná elektronika tvořily téměř 80 procent nákupů, u nichž zahraniční zákazníci žádali daňovou vratku, i když tento odhad nepokrývá všechny výdaje cizinců v oblasti.

Další impuls přinášejí změny v pravidlech pro tax free. Čína loni snížila minimální částku nákupu v jednom obchodě během jednoho dne potřebnou pro nárok na vratku daně z 500 na 200 jüanů a rozšířila službu „refund upon purchase“, tedy vrácení daně už při nákupu, na celou zemi. Nově se zjednodušily i postupy díky bezpapírovému zpracování a širšímu využití namátkových kontrol. Státní daňová správa uvedla, že počet zahraničních cestujících využívajících systém vratek v prvním pololetí 2026 meziročně vzrostl o 366 procent, zatímco prodej zboží způsobilého pro vratku i celková vrácená částka stouply o 69 procent.

Nový zdroj tržeb, ale trh je teprve na začátku

Podle Wu Liyun z Čínské akademie kultury a cestovního ruchu při Pekingské univerzitě mezinárodních studií nejde o výhradně čínský jev, ale o širší globální trend. Výhoda Číny však spočívá v rozsahu, s jakým se technologie přesunuly z laboratoří a výstavních sálů do každodenního života. Turista může v jednom městě využít robotaxi, nechat si doručit zboží dronem, potkat servisní roboty a mobilem platit, cestovat i vstupovat do atrakcí. Právě souběh více technologií v běžném provozu zvyšuje atraktivitu celé nabídky.

Technologie navíc podle ní snižují i dřívější praktické překážky příjezdového cestovního ruchu. Pomáhá překlad v reálném čase, chytré překladové brýle, interaktivní obrazovky, digitální vstupenky nebo mobilní průvodci, takže se zahraniční návštěvníci mohou po atrakcích pohybovat samostatněji. To zlevňuje část organizačních nákladů a zvyšuje ochotu cestovat i mimo nejznámější trasy.

Právě to může změnit mapu příjezdové turistiky. Zatímco dříve se zahraniční itineráře soustředily hlavně na tradiční cíle, jako jsou Peking, Šanghaj, Kuej-lin nebo Si-an, nyní se více cest prodlužuje i do dalších technologických center. Příkladem je Šen-čen v provincii Kuang-tung, který láká návštěvníky zajímající se o automatizaci a civilní drony, včetně firem navázaných na výrobce dronů DJI.

Přes rychlý růst ale trh zůstává v rané fázi. Řada technologických míst je pro samostatné zahraniční turisty stále obtížně dohledatelná a rezervační kanály, vícejazyčné výklady nebo informace o platbách a daňových vratkách zatím nejsou plně sjednocené. I tak je zřejmé, že pro čínský cestovní ruch i související maloobchod vzniká nový segment, který zvyšuje útraty návštěvníků a přináší firmám další odbyt mimo tradiční obchodní kanály.