Francie začala trestně prověřovat případy zneužívání chytrých brýlí s kamerou, které umožňují nenápadné natáčení lidí bez jejich vědomí. Vedle právních sporů se tím otevírá i ekonomická rovina celé věci: výrobci, prodejci i zaměstnavatelé mohou čelit vyšším nákladům na ochranu soukromí, interní pravidla a řešení stížností či reputačních škod.
Pařížská prokuratura podle agentury Reuters zahájila trestní vyšetřování v souvislosti s podezřením na sexuální obtěžování pomocí takzvaných chytrých brýlí. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL zároveň obdržel několik stížností na používání těchto zařízení na pracovišti. Právě zaměstnání a veřejný prostor se stávají místy, kde se střetává technologická novinka s pravidly ochrany osobních údajů a odpovědností firem.
Největší pozornost poutají chytré brýle od společnosti Meta Platforms, které vznikají ve spolupráci se značkou Ray-Ban ze skupiny EssilorLuxottica. Zařízení umožňuje telefonování, poslech hudby i pořizování fotografií a videí. Loni se podle původních údajů prodalo přibližně sedm milionů kusů a jejich globální tržní podíl dosahuje 76 procent. Právě silné postavení na trhu ale znamená, že případné regulatorní zásahy nebo změny technických standardů mohou mít citelný dopad nejen na výrobce, ale i na obchodní řetězce a další prodejní kanály.
Francouzští žalobci uvedli, že alespoň jedno vyšetřování bylo zahájeno na základě stížností souvisejících s trendem na sociálních sítích, kdy muži pomocí chytrých brýlí natáčejí ženy na ulici bez jejich souhlasu a videa následně zveřejňují on-line. Značku použitých zařízení úřady neupřesnily. Pro firmy je podstatné hlavně to, že podobné případy mohou posílit tlak na přísnější pravidla pro používání nositelné elektroniky v provozech, kancelářích i maloobchodu.
Ochrana soukromí se mění v provozní i reputační náklad
Meta uvedla, že do brýlí od počátku zabudovala prvky na ochranu soukromí a pracuje na jejich dalším posílení v nových verzích. EssilorLuxottica se ke zprávě nevyjádřila. Praktický problém ale zůstává: nahrávání signalizuje malá kontrolka na obrubě, kterou lze podle kritiky snadno zalepit nebo poškodit. To zvyšuje pochybnosti o tom, zda současné technické řešení skutečně stačí k ochraně okolí i zaměstnanců.
Pro zaměstnavatele nejde jen o právní odpovědnost. Pokud se podobné zařízení objeví na pracovišti, firma musí řešit interní předpisy, školení personálu, vyřizování stížností i možné spory se zaměstnanci nebo zákazníky. V krajním případě může zveřejnění videa bez souhlasu poškodit pověst podniku a vyvolat dodatečné náklady na komunikaci, právní pomoc nebo úpravu bezpečnostních pravidel.
Na sílící tlak ukazují i kroky v dalších zemích. Německá nezisková organizace HateAid podala u tamní Ústředny pro boj s internetovou kriminalitou trestní oznámení kvůli chytrým brýlím od Mety a Ray-Ban, a to i proti prodejcům Oakley, Fielmann, Apollo-Optik, Mister Spex a Mediamarkt. Německá agentura pro regulaci sítí BNetzA, která má pravomoc podobná zařízení zakazovat, zatím k zákazu nepřistoupila. Už samotné zapojení obchodníků do podobných podání ale naznačuje, že odpovědnost se v praxi nemusí zastavit jen u výrobce.
Také australský úřad eSafety vyzval výrobce chytrých brýlí s kamerami, aby zařízení automaticky rozmazávala tváře lidí, kteří nedali informovaný souhlas s natáčením. Pokud by se podobné požadavky rozšířily, znamenalo by to pro výrobce další vývojové náklady a možné zásahy do produktového designu. Současně by se změnily podmínky pro uvedení těchto zařízení na jednotlivé trhy.
Ekonomický rozměr problému je vidět i na konkrétních incidentech. Reportáž webu The Verge popsala případy obtěžování zaměstnankyň na pracovišti a také zkušenost zaměstnance obchodu Target, kterého dva zákazníci opakovaně žádali o kontrolu ceny zboží. Až později si všiml blikající kontrolky na jejich brýlích Ray-Ban Meta a zjistil, že se stal součástí žertu určeného pro sociální sítě. Video pak na Instagramu nasbíralo téměř 400 tisíc zhlédnutí a na TikToku přes 150 tisíc. Pro firmy je to varování, že podobný obsah může během krátké doby proměnit běžný provozní incident ve veřejný reputační problém s obtížně vyčíslitelnými následky.
S pokračujícím rozšiřováním chytrých brýlí tak poroste i tlak na jasnější pravidla pro jejich používání. Pro trh to znamená, že vedle poptávky po nové elektronice bude sílit i poptávka po právní jistotě, technických omezeních a firemních opatřeních, která mají zabránit sporům, stížnostem a následným finančním ztrátám.
