Vyšetřování zakázky na minometnou munici pro Ukrajinu prověřuje tok stovek milionů korun mezi několika státy a firmami. Z objednávky zaplacené zálohou v přepočtu 855 milionů korun měla být dodána jen malá část munice, přičemž téměř 138 milionů korun bylo podle zveřejněných zjištění vybráno v hotovosti z účtů u pražské Podnikatelské družstevní záložny.

Kontrakt vznikl na podzim 2022, kdy ukrajinské ministerstvo obrany objednalo prostřednictvím společnosti Lviv Arsenal 100 tisíc kusů minometné munice. Podle informací zveřejněných médii Ukrajina obdržela přibližně tři tisíce kusů. Osud zbývajících 97 tisíc kusů i prostředků určených na jejich pořízení je předmětem řízení v několika zemích.

V obchodním řetězci figuroval mimo jiné slovenský Sevotech, který měl potřebné oprávnění pro obchod s vojenským materiálem, a chorvatská společnost WDG Promet. Sevotech jí v prosinci 2022 podle dostupných informací odeslal asi 11,3 milionu eur, tehdy zhruba 276 milionů korun. Přibližně polovina této sumy byla v následujících měsících vybrána z účtů WDG Promet u Podnikatelské družstevní záložny v hotovosti.

Hotovostní výběry zůstávají sporné

Klíčovou otázkou je, kdo hotovost převzal a kam následně směřovala. Chorvatský obchodník Matias Zubak odmítá, že by peníze vybíral, a zpochybňuje pravost podpisů na dokumentech. Bývalý pokladník záložny Kamil Bahbouh naopak uvádí, že výběry uskutečnil Zubak. Tento rozpor mají vyjasnit vyšetřovatelé na základě dokumentace, identifikace klienta a dalších důkazů.

Nejde přitom o jediný problém, který se týkal fungování záložny. Česká národní banka při kontrole zjistila nedostatky v jejím řízení, řízení rizik a v opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Podle dokumentů, o nichž informovala média, klienti instituce od ledna 2020 do srpna 2023 vybrali v hotovosti celkem asi 668,6 milionu korun, přičemž více než 90 procent částky připadalo na dvanáct fyzických osob.

Regulátor záložně v březnu 2024 omezil činnost a zahájil řízení o odebrání povolení. Rozhodnutí nabylo právní moci v lednu 2025. ČNB uvedla, že zjištěná pochybení měla takovou závažnost a rozsah, že k nápravě nepostačovala sankce ani běžná nápravná opatření. Samotné regulatorní zjištění však neurčuje trestní odpovědnost konkrétních osob v muničním případu.

Prověřování pokračuje napříč několika státy

Část prostředků měla podle zveřejněných poznatků pokračovat do Bosny a Hercegoviny, kde se prověřuje použití zhruba 5,5 milionu eur, asi 133 milionů korun, při nákupu zkrachovalého muničního závodu Vitezit. Na Ukrajině čelí soudnímu řízení pět obžalovaných, mimo jiné bývalí úředníci ministerstva obrany a zástupci Lviv Arsenal. Ukrajinská bezpečnostní služba uvádí, že trestní stíhání se celkově týká sedmi lidí.

Mezi prověřovanými okolnostmi je také role ukrajinského obchodníka Oleksije Chorošajeva, který měl podle zveřejněných informací významný vliv na slovenský Sevotech a na přípravu obchodu. V České republice byl na žádost ukrajinských úřadů zadržen v září 2024. Vinu odmítá a odpovědnost za část peněz připisuje chorvatským partnerům; proti vydání na Ukrajinu se brání i žádostí o azyl.

Podnikatelská družstevní záložna se dříve dostala do veřejné debaty také kvůli členství Petra Fialy v družstvu. Jeho podíl spojený s investicí přibližně jeden milion korun nebyl uveden v majetkovém oznámení. Tato věc představuje samostatnou otázku transparentnosti veřejného funkcionáře. Zveřejněné informace jej neuvádějí mezi osobami stíhanými v souvislosti s dodávkou munice a členství v družstvu samo o sobě nedokládá souvislost s jednotlivými finančními operacemi.

Případ ukazuje finanční rizika obchodů s vysokými zálohami, dlouhým řetězcem zprostředkovatelů a omezenou dohledatelností hotovostních operací. Pro věřitele či zadavatele zakázky je v takové situaci podstatné, zda lze účinně ověřit skutečné příjemce plateb, podmínky uvolnění záloh i možnost vymáhat peníze při nedodání zboží. O tom, zda v tomto případě došlo k trestnému činu a kdo za případnou škodu odpovídá, budou rozhodovat příslušné orgány a soudy.