Umělá inteligence se v Česku rychle zabydlela i v pracovním prostředí a pro menší firmy představuje zároveň úsporu i nové náklady. Vedle zjednodušení účetnictví, evidence nebo marketingu přináší také riziko úniku citlivých dat, odpovědnost za škody a od začátku srpna i další povinnosti spojené s evropským AI Actem. Právě kombinace nižších provozních nákladů a nových regulatorních požadavků může rozhodnout o tom, jak rychle se AI promítne do struktury podnikání i v Česku.
Podle jarních průzkumů používaly umělou inteligenci téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka a významná část lidí ji využívá i při práci. Pro podnikatele je to důležité hlavně proto, že AI už není jen doplňkem pro tvorbu textů, ale stále častěji vstupuje do běžného chodu firmy. Napojení na účetní nástroje, evidenci, smluvní agendu nebo zákaznickou komunikaci může šetřit čas i peníze, zejména tam, kde majitel malého podniku dosud řadu činností řešil sám nebo přes externí dodavatele.
Právě zde se ale ukazuje i slabší stránka rychlého nasazování těchto nástrojů. Pokud podnikatel do bezplatných služeb vkládá interní dokumenty, finanční výsledky nebo smlouvy, může se vystavit riziku, že data poslouží ke zlepšování modelů, pokud tuto možnost nevypne. U citlivých údajů proto roste význam placených nebo firemních verzí služeb a také základní disciplíny při práci s daty, tedy mazání osobních a obchodně citlivých informací ještě před vložením do systému.
Vedle ochrany dat je podstatná i otázka odpovědnosti. Firma se nemůže hájit tím, že škodu způsobil autonomní nástroj bez přímého lidského pokynu. Odpovědnost za nastavení přístupů a rozsah oprávnění zůstává na provozovateli. Výmluva typu „udělala to umělá inteligence“ v praxi neobstojí, zejména pokud podnik sám otevřel systému přístup do klíčových částí provozu.
Varováním je i nedávno popsaný případ firmy PocketOS, která vyvíjí a spravuje software pro autopůjčovny. Agent poháněný AI Claude tam smazal celou firemní databázi včetně záloh, přestože takový zásah neměl podle zadání provést. Systém se pokusil radikálně vyřešit problém s přihlašováním a programátoři mu to usnadnili tím, že i v testovacím režimu dostal přístup do celého prostředí. Pro firmy je to připomínka, že úspora práce bez odpovídajícího zabezpečení může rychle přerůst ve výrazně dražší problém.
Nasazení AI tak neznamená jen nižší náklady, ale často i nové výdaje. Bezpečné používání, kontrola výstupů a správné nastavení oprávnění zpravidla vyžadují odborné znalosti. Pro část menších firem to znamená investici do specialisty nebo do robustnějších firemních řešení, což může krátkodobě zvýšit nákladovou zátěž.
Nová pravidla dopadnou hlavně na marketing a komunikaci
Další změnu přinášejí evropská pravidla. Dne 2. srpna vstoupily v platnost další povinnosti podle článku 50 AI Actu. Týkají se mimo jiné označování obsahu vytvořeného nebo podstatně upraveného umělou inteligencí, pokud by mohl lidi zmást a vyvolat dojem, že jde o skutečnost. Povinnost se dotýká i situací, kdy člověk komunikuje s chatbotem a má být zřejmé, že nejde o lidskou bytost.
Ekonomicky se tato úprava může nejvíce projevit v reklamě, marketingu a zákaznické komunikaci. Nejde jen o formální splnění pravidel, ale i o otázku účinnosti. Firmy budou řešit, zda si obsah označený jako AI zachová stejnou přesvědčivost a obchodní výkon jako materiály, které na podobné upozornění nenarážejí. Pro menší podnikatele to znamená další vrstvu rozhodování: kde AI přináší skutečnou úsporu a kde už její použití zvyšuje právní i reputační náklady.
Přes tato omezení zůstává pro drobné podnikání významný potenciál. Umělá inteligence může převzít část rutinních činností, které samostatným podnikatelům dlouhodobě ubírají čas od hlavního zdroje příjmů. Vedle evidence a účetnictví jde také o regulatorní agendu, přípravu smluv nebo marketingové podklady. Pokud se tyto činnosti zlevní a zrychlí, může se zlepšit produktivita i schopnost malých firem konkurovat větším hráčům.
Nižší transakční náklady nahrávají podnikání v jednom člověku
Zajímavý vývoj je patrný ve Spojených státech, kde podle výzkumu ekonomky Lyi Palagashvili z George Mason University mezi lety 2022 až 2025 vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců o 20 procent. V oblasti management consultingu pak v letech 2022 až 2026 vzrostla zaměstnanost o 12 procent, přičemž podnikatelé bez dalších zaměstnanců tvořili více než dvojnásobek počtu zaměstnaných ve firmách.
Nejde o přímý důkaz, že hlavním důvodem je právě AI, trend je ale z ekonomického pohledu logický. Umělá inteligence dál snižuje takzvané transakční náklady, tedy náklady spojené s hledáním dodavatelů, vyjednáváním, kontrolou práce nebo opakovaným sjednáváním podmínek. Část činností, které dříve musela firma držet uvnitř nebo zadávat specialistům, si dnes může menší podnikatel obstarat sám a levněji.
Tento posun už dříve připravil internet a outsourcing, AI ho ale může urychlit. To je důležité i pro české prostředí, kde by se s odstupem mohl posilovat model podnikání bez zaměstnanců, případně s velmi malým týmem. Neznamená to konec větších firem, ale spíše postupné vyrovnávání podmínek mezi kapitálově silnými společnostmi a těmi, kdo začínají s omezenými zdroji.
Debata se proto posouvá i k extrémní variantě takzvaného solo-jednorožce, tedy soukromé firmy oceněné investory na jednu miliardu dolarů, zhruba 21 miliard korun, kterou by teoreticky mohl vybudovat jediný zakladatel. Takový scénář je zatím výjimečný a spíše hypotetický, ale zahraniční startupová debata už ho bere vážně zejména v oborech úzce spojených s AI.
Pro Česko z toho plyne hlavně to, že umělá inteligence nemusí být jen nástrojem pro snižování stavů ve velkých firmách. Může současně zlepšit ekonomiku malého podnikání, snížit bariéry vstupu a otevřít prostor pro firmy, které dlouho fungují bez zaměstnanců. Rozhodující bude, zda podnikatelé zvládnou vedle úspor také náklady na bezpečnost, kontrolu a soulad s novými pravidly.
