Pákistánská vláda na konci června dokončila převod většinové kontroly nad národním dopravcem Pakistan International Airlines (PIA) na domácí investiční konsorcium. Transakce ale vyvolává debatu hlavně kvůli tomu, že nový vlastník získal provozní aktiva aerolinek za relativně nízkou okamžitou hotovostní platbu, zatímco staré dluhy a související náklady zůstaly převážně na státu.
Efektivní manažerská kontrola přešla na konsorcium 29. června 2026. Podle dostupných údajů ho vede Arif Habib Corporation s podílem 34,10 procenta. Dalšími členy jsou Fauji Foundation, zastoupená přes Fauji Fertilizer Company Ltd, s podílem 33,90 procenta, dále Lake City Holdings s 14 procenty, City School Group se 7,65 procenta a AKD Securities Limited s 10,35 procenta. Pro převzetí byl vytvořen zvláštní účelový subjekt PIA Equity Limited (PEL), jehož prvním předsedou se stal penzionovaný generálporučík Anwar Haider zastupující Fauji Foundation.
Samotný prodej 75 procent akcií PIA byl uzavřen po přijetí 10 miliard pákistánských rupií v hotovosti od kupujícího. Součástí dohody byl i závazek vložit do firmy dalších 80 miliard rupií vlastního kapitálu. Tyto peníze mají podle plánu směřovat především na nákup nebo leasing 60 letadel. Následovat má ještě investice 45 miliard rupií během příštích pěti let, pravděpodobně z interně vytvořené hotovosti. Kupující se navíc zavázal během příštích 12 měsíců odkoupit zbývajících 25 procent akcií za dalších 45 miliard rupií.
Ekonomická logika obchodu se však neposuzuje jen podle kupní ceny, ale také podle toho, co nový vlastník převzal. PEL získal 11 nemovitostí v účetní hodnotě 14 miliard rupií a flotilu 34 letadel, z nichž 18 bylo plně provozuschopných, s účetní hodnotou 43 miliard rupií podle auditovaných účtů PIA k 31. prosinci 2025. K tomu se přidávají přistávací práva v 97 zemích, provozní infrastruktura a kvalifikovaný personál včetně pilotů, palubních posádek a pozemního personálu.
Významnou částí transakce je i daňové zvýhodnění. Nový provozovatel získal plošnou výjimku z 18% GST, tedy pákistánské daně z obratu a služeb, při přímém nákupu nebo leasingu nových letadel, motorů, simulátorů a dalších klíčových dílů. Pro státní rozpočet to podle kritických hlasů znamená výpadek příjmů v řádu miliard rupií.
Provozní byznys přešel, historické závazky zůstaly státu
Z pohledu veřejných financí je nejdůležitější, že vedle privatizované provozní části zůstala státu značná zátěž v podobě starých úvěrů a dalších závazků. Ty dosahují zhruba 708 miliard rupií a byly vyčleněny do společnosti PIAHCLA, kterou vláda využívá jako nositele historických dluhů aerolinek.
Podle posledních dostupných neauditovaných účtů k 30. září 2025 do této společnosti stát dodatečně vložil 33,4 miliardy rupií, aby zajistil obsluhu úroků z dlouhodobých úvěrů kolem 408 miliard rupií. Vzhledem k omezeným provozním příjmům této firmy lze očekávat, že podobná rozpočtová podpora bude pokračovat. Text zároveň upozorňuje, že PIAHCLA dosud nezveřejnila výroční účetní závěrku za rok končící 31. prosince 2025 ani neuskutečnila valnou hromadu za toto období, což je citlivé i pro menšinové akcionáře.
Stát tak i po převodu provozních aktiv dál nese náklady spojené s minulým zadlužením. Jen roční odhad plateb úroků se pohybuje kolem 50 miliard rupií. Obhájci transakce argumentují tím, že PIA potřebovala kapitálovou injekci v celkovém rozsahu 125 miliard rupií a že pákistánský rozpočet má omezený prostor mimo jiné kvůli podmínkám Mezinárodního měnového fondu.
Kritici naopak namítají, že poměr mezi okamžitě zaplacenou částkou a převzatými aktivy je pro veřejný sektor nevýhodný. Podle tohoto pohledu nový vlastník získal kontrolu nad podnikem už za 10 miliard rupií, přestože převzal majetek s účetní hodnotou nejméně 57 miliard rupií, nehmotná práva v hodnotě milionů dolarů, kompletní provozní zázemí i lidský kapitál. Text také připomíná, že PIA podle něj už v době privatizace vykazovala solidní provozní zisk a silnou EBITDA.
Další ekonomický rozměr spočívá v možné budoucí monetizaci celé transakce. PEL by podle odhadu mohl během tří až pěti let usilovat o uvedení na Pakistan Stock Exchange, tedy pákistánskou burzu cenných papírů, a nabídnout veřejnosti 30 až 40 procent akcií stávajících sponzorů. Pokud by se tak stalo s prémií čtyř až pětinásobku na akcii, původní investoři by mohli získat zpět vložené prostředky a přitom si udržet vlastnický vliv.
Debata kolem PIA tak není jen o změně vlastníka, ale především o rozdělení rizik a výnosů mezi soukromý kapitál a stát. Provozní část aerolinek přešla do rukou nového konsorcia s příslibem investic a obnovy flotily, zatímco historické dluhy zůstaly z velké části ve veřejném sektoru. Právě tento nepoměr bude v Pákistánu rozhodovat o tom, zda bude privatizace vnímána jako fiskálně nezbytný krok, nebo jako obchod, který přenesl náklady na daňové poplatníky.
