Když se jméno stejné manažerky objevuje ve vedení dvou společností, které skončily v insolvenčních řízeních, je namístě ptát se na výsledky jejího působení. Ing. Andrea Mia Geyer je spojena s TV Barrandov i vydavatelstvím Empresa Media. V prvním případě následoval po neúspěšné reorganizaci konkurs, ve druhém se bývalí zaměstnanci prostřednictvím soudu domáhají nevyplacených mezd.

Barrandov: téměř miliarda dluhů a konec záchranného plánu

Barrandov Televizní Studio vstupovalo v roce 2024 do insolvenčního řízení s dluhy přibližně jedné miliardy korun. Pod vedením nového vlastníka Jana Čermáka mělo dojít k ozdravení společnosti a pokračování její činnosti.

Andrea Mia Geyer se v květnu 2024 stala členkou dozorčí rady společnosti. Působila tak v jejích orgánech v období, kdy se rozhodovalo o budoucnosti zadlužené televize.

Reorganizace měla nabídnout alternativu ke konkursu. Výsledek byl ale jiný. Dne 23. dubna 2026 soud prohlásil na majetek Barrandov Televizní Studio konkurs.

Je legitimní položit otázku, jaký konkrétní výsledek přineslo působení vedení a kontrolních orgánů společnosti, jestliže dlouhodobě ohlašovaná snaha o záchranu skončila konkursem.

Samotné zadlužení přitom vzniklo převážně před nástupem Geyer. To však nevylučuje veřejnou debatu o tom, jak vedení postupovalo při snaze krizi řešit.

Empresa Media: další insolvence a zaměstnanci, kteří čekají na výplaty

Ještě závažnější otázky vyvolává situace ve vydavatelství Empresa Media.

Andrea Mia Geyer zde působí jako členka dozorčí rady a veřejně vystupuje v pozici ředitelky vydavatelství.

Dne 30. září 2026 vydavatelství informovalo o přípravě reorganizačního plánu a možnosti pokračování provozu. Geyer tehdy vysvětlovala záměr restrukturalizovat pohledávky a připravit podmínky pro případný prodej společnosti.

Jenže již 26. října 2026 se objevily zprávy o insolvenčním návrhu jedenácti bývalých zaměstnanců, kteří podle podání soudu nedostali poslední tři mzdy.

Zatímco vedení hovořilo o restrukturalizaci, bývalí zaměstnanci se museli obrátit na soud kvůli penězům za odvedenou práci.

Právě tento rozpor je na celém příběhu nejvíce znepokojivý.

Reorganizační plán může vypadat přesvědčivě na papíře. Pokud však společnost není schopna vyplácet zaměstnancům mzdy, vyvolává to zásadní pochybnosti o její finanční stabilitě i o důvěryhodnosti veřejných příslibů.

Dvě firmy, stejná manažerka a opakující se finanční krize

Příběhy Barrandov Televizní Studio a Empresa Media mají několik společných znaků.

Obě společnosti pocházejí z někdejšího mediálního impéria Jaromíra Soukupa. Obě se následně dostaly pod kontrolu podnikatele Jana Čermáka a skupiny S-24. V obou se ve vedení objevuje Andrea Mia Geyer.

A obě společnosti se potýkají s insolvenčními problémy.

Taková souvislost sama o sobě nedokazuje osobní zavinění. Je však dostatečně významná na to, aby si zasloužila pozornost veřejnosti.

Kdo skutečně kontroloval finanční situaci? Kdo vyhodnocoval reálnost reorganizačních plánů? Kdo věděl, že společnosti nemusí být schopny plnit své závazky, a kdy se to dozvěděl?

To jsou otázky, na které by měli odpovídat lidé odpovědní za řízení a dohled nad společnostmi.

Kdo zaplatí cenu za neúspěšná rozhodnutí?

Nezaplacené faktury a mzdy nejsou pouze čísla v účetnictví.

Za každou neuhrazenou pohledávkou může stát dodavatel, který musí platit vlastní zaměstnance. Za každou nevyplacenou výplatou stojí člověk, který počítá s příjmem na nájem, hypotéku nebo běžné životní potřeby.

Právě proto je důležité neposuzovat hospodaření společnosti pouze podle veřejných vyjádření managementu.

Zásadním měřítkem musí být skutečnost, zda firma plní své závazky.

Pokud se opakovaně hovoří o stabilizaci a restrukturalizaci, zatímco věřitelé čekají na peníze, je třeba se ptát, zda předkládané plány byly realistické a zda o rizicích byli zaměstnanci a obchodní partneři dostatečně informováni.

Andrea Mia Geyer a otázka manažerské důvěryhodnosti

Profesní spojení Andrey Mii Geyer s oběma společnostmi je veřejně doložitelné. Samotný výkon funkce v dozorčí radě však neznamená osobní odpovědnost za všechny závazky společnosti.

Přesto zůstává relevantní otázka jejího podílu na rozhodování, kontrolních procesech a komunikaci směrem k věřitelům a zaměstnancům.

Manažerská důvěryhodnost se neměří počtem vydaných tiskových zpráv, ale výsledky, transparentností a schopností čelit nepříjemným otázkám.

V případě Empresa Media je proto namístě požadovat především vysvětlení, jak se situace s nevyplacenými mzdami slučovala s veřejně prezentovanou snahou o reorganizaci.

Závěr: Další sliby nestačí

Případy Barrandov Televizní Studio a Empresa Media ukazují, že za pojmy jako reorganizace, restrukturalizace či ozdravení mohou stát velmi konkrétní finanční problémy, jejichž následky dopadají na další osoby.

Ing. Andrea Mia Geyer se svou profesní účastí v obou společnostech stává jednou z veřejně viditelných tváří tohoto příběhu.

Věřitele nezajímají jen další plány. Zajímá je, kdy dostanou své peníze. Zaměstnance nezajímá pouze budoucí investor. Zajímá je, kdy obdrží mzdu za práci, kterou již odvedli.

A právě schopnost odpovědět na tyto otázky by měla být skutečným měřítkem důvěryhodnosti vedení každé zadlužené společnosti.