Jan Čermák a otázka pro stát: proč u firem kolem insolvencí neplatí stejná pravidla jako pro ostatní?

V České republice formálně platí zákony pro všechny stejně. Každá společnost zapsaná ve veřejném rejstříku má povinnost zveřejňovat účetní závěrky ve sbírce listin. Smyslem této povinnosti je veřejná kontrola hospodaření, ochrana věřitelů, obchodních partnerů a státu. Jenže při pohledu na firmy napojené na kauzy kolem Barrandova, insolvencí, reorganizací a převodů hodnotných aktiv vzniká nepříjemná otázka: proč stát nekoná stejně razantně jako u běžných podnikatelů?

V centru pozornosti stojí podnikatel Jan Čermák a společnosti, které se objevují v souvislosti s TV Barrandov, licencemi, reklamním byznysem, ochrannými známkami, doménou barrandov.tv a firmami v úpadku nebo v jejich okolí. Pokud tyto subjekty nezveřejňují hospodářské výsledky, nejde o drobnou administrativní vadu. Jde o zásadní problém veřejné kontroly.

Povinnost zveřejnit účetní závěrku není dobrovolná. Není to možnost, kterou si firma splní jen tehdy, když se jí to hodí. Účetní závěrka ukazuje, jak firma hospodaří, kolik má majetku, závazků, výnosů, nákladů, zda je ve ztrátě, zda je předlužená a zda představuje riziko pro své věřitele.

Pokud firma účetní závěrky nezveřejňuje, bere veřejnosti možnost kontroly. U firem napojených na insolvenční kauzy je to ještě závažnější. Právě tam je totiž nutné vidět, kudy tekly peníze, kdo inkasoval výnosy, kdo nesl náklady a zda nedocházelo k přesunu hodnoty mimo dosah věřitelů.

Mezi subjekty, u nichž je nutné sledovat plnění zákonných povinností a transparentnost hospodaření, patří zejména:

EMPRESA MEDIA, a.s., IČO 26418011. Společnost je spojována s mediální značkou Barrandov. Podle dostupného přehledu listin nejsou patrné účetní závěrky za řadu posledních let, zejména za období po roce 2016.

Barrandov Televizní Studio, a.s., IČO 41693311. Společnost byla provozně spojena s televizí Barrandov a skončila v konkurzu. Právě u ní je zásadní otázkou, kdo dnes užívá ochranné známky TV Barrandov a zda za jejich užívání proudí odpovídající plnění do majetkové podstaty.

Media Master, s.r.o., IČO 29011191. Firma byla napojená na reklamní byznys kolem Barrandova. U reklamní společnosti je transparentní hospodaření mimořádně důležité, protože reklama představuje tok peněz.

IMP, s.r.o., IČO 49686071. Další společnost z adresního a majetkového okruhu, u níž je nutné sledovat, zda jsou řádně zveřejňovány účetní dokumenty.

Sport community Brno, z.s., IČO 04002814. U spolku má být rovněž prověřeno, zda řádně plní účetní a rejstříkové povinnosti.

S-24 akvizice II, s.r.o., IČO 21596565. Tato společnost je důležitá kvůli souvislosti s hlavní licencí TV Barrandov. Pokud licence a značka představují klíčovou ekonomickou hodnotu, musí být jasné, kdo z nich profituje a za jakých podmínek.

Pokud si Jan Čermák „nekoupil úředníky“, jak se může veřejnost ptát v nadsázce nad pasivitou státu, pak musí přijít jednoduchá odpověď: proč příslušné orgány nevymáhají zákonné povinnosti stejně tvrdě jako u ostatních podnikatelů?

Tato otázka nemá být osobním útokem. Je to otázka na fungování státu. Pokud běžný podnikatel nezaloží účetní závěrku do sbírky listin, může čelit výzvám, sankcím a tlaku úřadů. Pokud ale chybí účetní dokumenty u firem napojených na velké insolvenční a mediální kauzy, nesmí se stát tvářit, že jde o běžný nepořádek.

V insolvenčních kauzách je transparentnost naprosto klíčová. Věřitelé potřebují vědět, co se dělo s majetkem firmy, kdo měl z provozu prospěch, komu byly hrazeny služby, kdo inkasoval reklamní příjmy a zda nedošlo k přesunu hodnoty mimo zadluženou společnost.

Pokud se v takovém prostředí neukládají účetní závěrky, vzniká temná zóna. A právě v temné zóně se nejlépe daří spekulativním obchodům, převodům licencí, přesunům značek, tichému užívání domén a obchodním modelům, při nichž věřitelé zůstávají s prázdnýma rukama.

Kauza TV Barrandov ukazuje, jak nebezpečné může být, když se oddělí značka, licence, doména a obchodní kontinuita od původní zadlužené firmy. Barrandov Televizní Studio, a.s. skončilo v konkurzu, ale značka TV Barrandov dál existuje. Doména barrandov.tv má ve veřejném WHOIS výpisu skrytého vlastníka. Ochranné známky jsou podle dostupných údajů vedeny na firmu v konkurzu. Hlavní licence je spojována s jinou strukturou.

To všechno samo o sobě vyžaduje mimořádně pečlivý dohled. Ne proto, že by každý převod musel být automaticky nezákonný, ale proto, že v takové situaci může snadno dojít k poškození věřitelů. Pokud hodnota pokračuje jinde, ale dluhy zůstávají v konkurzní podstatě, musí být každý tok peněz a každá smlouva veřejně obhajitelná.

U pražských společností má zásadní roli Městský soud v Praze jako rejstříkový soud. Ten vede sbírku listin a má dohlížet na to, aby společnosti zakládaly povinné dokumenty. Pokud tak nečiní, má soud možnost vyzývat k nápravě a ukládat sankce.

U brněnského spolku má tuto roli Krajský soud v Brně.

Vedle soudů mají odpovědnost také finanční úřady. U pražských subjektů jde zejména o Finanční úřad pro hlavní město Prahu, u brněnského spolku o Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Finanční úřady sice nezakládají listiny do sbírky listin, ale mají kontrolní pravomoci v oblasti účetnictví a daní. Pokud firma dlouhodobě nezveřejňuje účetní závěrky, mělo by to být pro správce daně varovným signálem k prověření.

Někdo může tvrdit, že jde jen o administrativu. Není to pravda. Veřejná kontrola hospodaření není šikana podnikatelů. Je to základní ochrana trhu. Bez účetních závěrek nelze ověřit, zda firma neklame věřitele, zda nepřenáší hodnotu jinam, zda není předlužená a zda se za zdánlivě legálním provozem neskrývá systematické vysávání majetku.

U firem zapojených do insolvencí, reorganizací a spekulativních obchodů musí být veřejná kontrola ještě přísnější. Právě tam totiž hrozí, že se hodnota přesune k ovládajícím osobám, zatímco věřitelé zůstanou bez peněz.

Stát musí ukázat, že zákony platí i pro silné hráče

Jan Čermák a firmy napojené na jeho podnikatelský okruh by neměly stát mimo běžná pravidla jen proto, že se pohybují ve složitých strukturách, insolvencích, licencích a reorganizacích. Pokud zákon ukládá povinnost zveřejňovat účetní závěrky, musí být tato povinnost vymáhána.

Pokud se ukáže, že některé firmy dlouhodobě tají hospodaření, nezveřejňují účetní dokumenty a současně profitují z hodnot vytvořených zadluženými nebo insolvenčními společnostmi, je to problém nejen podnikatelský, ale i systémový.

Otázka proto nezní jen, co dělá Jan Čermák. Otázka zní, co dělá stát. Kde jsou rejstříkové soudy? Kde jsou finanční úřady? Kde je důsledné vymáhání zákona?

V právním státě nesmí platit dvojí metr. Pokud se zákony vymáhají po malých podnikatelích, musí se stejně vymáhat i po lidech a firmách, které se pohybují kolem velkých insolvencí, mediálních značek a milionových aktiv.