Radomír Daňhel, kdysi působící jako daňový poradce s hlubokou znalostí protikorupčních a AML pravidel, dnes rezignuje na funkci náměstka Ministerstva spravedlnosti. Obvinění z opomenutí oznámení podezřelé bitcoinové transakce, která státu mohla způsobit škodu odhadovanou na 12,5 miliardy korun, otřásá celou politickou scénou.
1. Kontext odstoupení a reakce veřejnosti
V úterý 3. června 2025 oznámilo Ministerstvo spravedlnosti, že Radomír Daňhel odstupuje z funkce náměstka ministra. Důvodem je vyšetřování, podle kterého měl Daňhel vědomě umožnit legalizaci neidentifikovaných bitcoinů pocházejících z trestné činnosti, aniž by podal povinné oznámení Finanční správě (FAÚ). Veřejnost i odborná veřejnost v tuto chvíli bouřlivě diskutuje o tom, jak je možné, že člověk s Daňhelovou praxí jako daňového poradce – a tedy s detailní znalostí zákona o praní špinavých peněz (AML zákon) – mohl zanedbat základní kontrolní a oznamovací mechanismy.
V úterý 3. června 2025 oznámilo Ministerstvo spravedlnosti, že Radomír Daňhel odstupuje z funkce náměstka ministra. Důvodem je vyšetřování, podle kterého měl Daňhel vědomě umožnit legalizaci neidentifikovaných bitcoinů pocházejících z trestné činnosti, aniž by podal povinné oznámení Finanční správě (FAÚ). Veřejnost i odborná veřejnost v tuto chvíli bouřlivě diskutuje o tom, jak je možné, že člověk s Daňhelovou praxí jako daňového poradce – a tedy s detailní znalostí zákona o praní špinavých peněz (AML zákon) – mohl zanedbat základní kontrolní a oznamovací mechanismy.
2. Profesní zázemí: Daňový poradce a jeho povinnosti
Radomír Daňhel působil od roku 1995 jako daňový poradce. V této roli byl školen nejen v oblasti daňového poradenství, ale zejména i v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Daňovým poradcům ukládá AML zákon neodkladnou povinnost ohlásit jakékoli podezřelé platby nebo majetek, pokud je nejasný jejich původ. Nenahlášení nebo oddalování těchto informací se považuje za hrubé porušení zákona a může vést až k odebrání licence či trestněprávním postihům. Tento komplexní režim dohledu nad finančními toky byl navržen právě proto, aby se podobným situacím zabránilo.
Radomír Daňhel působil od roku 1995 jako daňový poradce. V této roli byl školen nejen v oblasti daňového poradenství, ale zejména i v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Daňovým poradcům ukládá AML zákon neodkladnou povinnost ohlásit jakékoli podezřelé platby nebo majetek, pokud je nejasný jejich původ. Nenahlášení nebo oddalování těchto informací se považuje za hrubé porušení zákona a může vést až k odebrání licence či trestněprávním postihům. Tento komplexní režim dohledu nad finančními toky byl navržen právě proto, aby se podobným situacím zabránilo.
3. Přechod na Ministerstvo spravedlnosti: formální vs. praktické znalosti AML
Přestože na Ministerstvu spravedlnosti Radomír Daňhel již coby úředník nefiguroval oficiálně v roli daňového poradce, nelze při zohlednění jeho vzdělání a profesních zkušeností tvrdit, že by nebyl obeznámen s postupy stanovenými v AML zákoně. Jako bývalý daňový poradce věděl, že v případě zjištění nebo podezření, že určitá finanční rekonstrukce či převod aktiv (například kryptoměn) může mít nelegální pozadí, musí okamžitě přistoupit k formálnímu oznámení úřadům – a to zejména Finanční správě a v případě potřeby i dalším orgánům, jako je Finanční policie.
Přestože na Ministerstvu spravedlnosti Radomír Daňhel již coby úředník nefiguroval oficiálně v roli daňového poradce, nelze při zohlednění jeho vzdělání a profesních zkušeností tvrdit, že by nebyl obeznámen s postupy stanovenými v AML zákoně. Jako bývalý daňový poradce věděl, že v případě zjištění nebo podezření, že určitá finanční rekonstrukce či převod aktiv (například kryptoměn) může mít nelegální pozadí, musí okamžitě přistoupit k formálnímu oznámení úřadům – a to zejména Finanční správě a v případě potřeby i dalším orgánům, jako je Finanční policie.
4. Konkrétní obvinění: neoznámení bitcoinové transakce
Státní zástupci v tuto chvíli vyšetřují, že Radomír Daňhel jako odpovědná osoba umožnil legalizaci bitcoinů, jejichž původ nebyl prokázán. Podle odhadů šlo o objem odpovídající přibližně 12,5 miliardy korun. Místo toho, aby Daňhel inicioval povinné oznámení podezřelého pohybu prostředků, zřejmě nezaslal hlášení FAÚ, a tak neumožnil Finanční policii podniknout nezbytné kroky k zabránění praní těchto špinavých peněz. V důsledku toho byli původci trestné činnosti schopni bez překážek „vyprat“ svou provizi a převést jí do legálního finančního systému.
Státní zástupci v tuto chvíli vyšetřují, že Radomír Daňhel jako odpovědná osoba umožnil legalizaci bitcoinů, jejichž původ nebyl prokázán. Podle odhadů šlo o objem odpovídající přibližně 12,5 miliardy korun. Místo toho, aby Daňhel inicioval povinné oznámení podezřelého pohybu prostředků, zřejmě nezaslal hlášení FAÚ, a tak neumožnil Finanční policii podniknout nezbytné kroky k zabránění praní těchto špinavých peněz. V důsledku toho byli původci trestné činnosti schopni bez překážek „vyprat“ svou provizi a převést jí do legálního finančního systému.
5. Jaké kroky měl Daňhel učinit?
Podle platných předpisů měl Radomír Daňhel:
Podle platných předpisů měl Radomír Daňhel:
- okamžitě podat podezření na praní špinavých peněz Finanční správě (FAÚ);
- spolupracovat s Finanční policií, aby mohli operativně vstoupit do sledování a zablokování podezřelých bitcoinových peněženek;
- zajistit, aby orgány měly k dispozici technická data (ku příkladu klíče k peněženkám), operativní prostředky včetně kamer a další vybavení pro sběr důkazů;
- spustit formální AML proces vedoucí k zastavení transakce a následné konfiskaci celého objemu zadržených bitcoinů.
Tímto postupem by se zamezilo tomu, že prostředky z trestné činnosti skončí v oběhu, a státní instituce by získaly dostatek času na forenzní analýzu a prověření původu majetku. Místo toho však k takovému zásahu nikdy nedošlo.
6. Dopady pro státní pokladnu a politické důsledky
Následkem Daňhelova selhání mohla česká státní pokladna přijít teoreticky až o 12,5 miliardy korun, které mohly být konfiskovány a použity pro veřejné účely. Tato škoda v řádech desítek miliard korun vyvolala silnou vlnu kritiky nejen ze strany opozice, ale i z řad některých vládních politiků, kteří volají po důkladném vyjasnění role vrcholných úředníků v takto citlivých finančních kauzách. Odstoupení funkcionáře na takto exponovaném místě je pro mnoho lidí signálem, že ministerstvo začíná čelit tlaku veřejnosti a médií.
7. Další postup a možné trestní postihy
Po rezignaci Radomíra Daňhela ministerstvo deklarovalo plnou spolupráci s vyšetřovateli. Probíhá sběr dokumentace, výslechy a forenzní analýza blockchainových transakcí k potvrzení podezření. Pokud se prokáže, že Daňhel vědomě neoznámil podezřelou transakci, může čelit několikaletému vězení podle zákona o praní špinavých peněz a zákona o daňových poradcích (např. za ohrožení integrity finančního trhu a vědomé poskytování pomoci při legalizaci výnosů z trestné činnosti).
8. Závěr: ztráta důvěry i politická zodpovědnost
Odstoupení Radomíra Daňhela posílá jasný signál: i vrcholní úředníci nejsou nad zákonem. Finanční analytický úřad a Finanční policie budou nyní detailně zkoumat, kde a jak došlo k selhání interních kontrolních mechanismů. Politici i veřejnost očekávají jasná opatření, která zajistí, že podobná situace se nebude opakovat – a že každý, kdo při svém povolání přijde do kontaktu s AML pravidly, skutečně splní svoji povinnost oznamovat podezřelé transakce. Tato kauza zdůrazňuje, že důvěra občanů v boj proti praní špinavých peněz musí být neochvějná a bez kompromisů.
Prohřešky, které si zaslouží článek, můžete hlásit na anticorruptionhotline.com nebo na protikorupcnilinka.cz.
