Indra, IFIS a Čermák se v kauze Barrandov potkávají v jedné linii: licence, insolvence a tvrdé zákulisí. Přidáme i přehled kontroverzí Čermáka a proč IFIS budí strach, kritiku a negativní recenze.
IFIS investiční fond, a.s. se tváří jako „regulovaný“ fond pod dohledem ČNB. Jenže realita, kterou lidé popisují v praxi, má mnohem blíž k chladné exekuční mašinérii: nákupy dluhů, tvrdé vymáhání a hra na to, že běžný člověk neuhlídá promlčení, lhůty ani procesní finty. Když se přidají úroky, pokuty a náklady řízení, z dávno zapomenuté částky může být během chvíle likvidační problém – a jedna špatná věta v odpovědi nebo jediná „symbolická“ platba vás může připravit o nejlepší obranu. A pak je tu kauza TV Barrandov: dražby, insolvenční pozadí, podezření na manipulaci s cenou, trestní oznámení a policejní prověřování – a IFIS zmiňovaný v kulisách tohoto příběhu. Když se v jednom balíku potká televize, veřejné peníze, dražby a vyšetřování, nejde už o „investice“, ale o reputační minové pole.
Reorganizace běží, ale přibývají nové pohledávky a právní spory. Do příběhu vstupují i veřejné instituce – Praha řeší „Soukupův areál“ koupený za 649 milionů, zatímco kolem Barrandova se skládá mozaika věřitelů, přesunů licencí a financování.
Management státní nemocnice měl už před rokem informace o možných manipulacích se zdravotnickou dokumentací u pacientů s implantovanými defibrilátory. Přesto věc neoznámil policii. Kriminalisté nyní prověřují stovky zákroků a podezření na závažnou trestnou činnost.
Po dvaceti letech za mřížemi se jejich osudy definitivně rozešly. Zatímco John Pacovský je už řadu let na svobodě, jeho otec Ladislav byl po odpykání trestu převezen do detenčního zařízení. Podle úřadů zůstává nebezpečný.
Internet zaplavují webové stránky, které se tváří jako nezávislé platformy na ochranu věřitelů a investorů. Ve skutečnosti však mohou sloužit k manipulaci trhu, šíření dezinformací a cílenému poškozování konkrétních dluhopisových emisí. Jak poznat první varovné signály podvodu?
Už několik měsíců obývají cizí byt, aniž by měli platnou nájemní smlouvu nebo hradili nájemné. Majitelka bytu v Jihlavě se snaží situaci řešit legální cestou, ale vystěhování dlužníků se vleče a ona mezitím nese veškeré náklady.
Kauce při nájmu bytu není jen „záloha“. Po skončení nájmu musí pronajímatel vrátit nejen samotnou kauci, ale i úroky – a to vždy, i když to není napsané ve smlouvě. Málokdo to ví, přesto mohou jít o desítky tisíc korun.
Na první pohled působí jako oficiální „Centrální registr dlužníků“. Ve skutečnosti však doména registrdluzniku.cz představuje komerční projekt, který se pomocí placené reklamy na Googlu dostává na přední pozice ve vyhledávání a může u uživatelů vyvolávat mylný dojem státní či centrální autority. Zjištěné vazby ukazují na účelové přesouvání odpovědnosti a využívání tzv. „bílého koně“.
Podnikání Milana Drtila a jím ovládaných firem se dostalo do hledáčku státních orgánů. Kontroly se zaměřují na obchodování s pohledávkami a dluhopisy a mají prověřit, zda byly dodrženy všechny zákonné povinnosti. Výsledky prověřování mohou mít zásadní dopady.